Sedm z dvaceti školáků prvního a druhého stupně, které jsme oslovili v rámci celorepublikového průzkumu na Tachovsku, nežije s oběma rodiči, ale pouze s matkou. Od svých vrstevníků se ale děti z neúplných rodin podle pedagogů neliší. „Na první pohled to nepoznáte, děti se chovají v kolektivu podobně, ať jsou z rodiny s oběma rodiči, nebo jen s jedním,“ shodlo se několik kantorů ze základních škol tachovského regionu.

Podle některých je to hlavně tím, že soudy svěřují děti většinou do péče matek. „Ty si přípravu dítěte do školy ohlídají, i když je třeba často nemohou materiálně tak zabezpečit, jako kdyby dítě žilo v úplné rodině,“ dozvěděli jsme se. Každé dítě má v sobě nějaké tajemství, se kterým by se rodičům nikdy nesvěřilo. Mezi deseti oslovenými školáky prvního stupně na Tachovsku by se dva zdráhali prozradit, že dostali ve škole pětku.

„Já bych asi neřekla, že jsem odešla jednou v noci ven,“ svěřila se jedna z žákyň prvního stupně. Dokonce se mezi školáky z první až páté třídy našli dva chlapci, kteří by se nesvěřili s tím, že se opili, respektive že si koupili marihuanu. Méně konkrétnější byli v dotazníku starší školáci. Žáci pátých až devátých tříd na otázku, s čím by se rodičům nikdy nesvěřili, odpovídali vesměs slovem „Nevím“.

Jen jeden chlapec uvedl, že by se nesvěřil, kdyby se s někým popral. „Rodiče by měli mít v první řadě důvěru svých dětí, ovšem také škola je otevřena tomu, aby se děti se svými problémy svěřovaly. Od toho třeba máme výchovné poradce, kteří jsou našim žákům k dispozici,“ uvedla ředitelka tachovské základní školy v Kostelní ulici Jaroslava Metličková.