VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Objevené podzemí leštírny připomíná Ocelové město

Stará Knížecí Huť – Paprsek světla pomohl k odhalení vchodu do podzemních prostor továrny založené před 170 lety.

12.8.2013
SDÍLEJ:

Leštírna a její nadzemní i podzemní soustrojí.Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Doslova jako ve starém fantastickém filmu si připadali objevitelé podzemních prostor zaniklé Arnoštovy leštírny skla. Do podzemí továrny ležící v lesích nedaleko Staré Knížecí Hutě sedmdesát let lidská noha nevkročila. Až v nedávných dnech při odkrývání horního patra strojovny se to podařilo několika šťastlivcům. Postupně objevovali otvory, kudy procházely ovládací páky a jedním z nich bylo možné prolézt do podzemí.

Vybrali nejštíhlejšího muže. „Jakmile se odvážlivec ztratil, v podzemní temnotě nastalo zlověstné ticho. Po několika výzvách se z podzemí ozvalo – neskutečné, nádherné, úžasné," líčí první okamžiky Josef Rídl z Přimdy, který se prací také účastnil. V podzemí se totiž zachovalo původní strojní vybavení leštírny. „Na stolku ležela nádobka s vazelínou zapomenutá posledním strojníkem před asi sedmdesáti lety a představa, že jsme první po tolika letech v podzemí byla naprosto vzrušující," popisuje dále Rídl. Aby Arnoštova leštírna spatřila opět světlo světa, musela parta dobrovolníků několik dní odstraňovat vrstvy nánosů jehličí, kamenů, hrabanky, hlíny a větví. Pod tím se objevilo unikátní soustrojí.

Akci na odkrývání zorganizoval historik Zdeněk Procházka. Leštírnu objevil už před lety, kdy pracoval na své knize o sklářství v Českém lese. „Původně vyčnívala jen horní část kovové mašiny. Veliké rameno, kterým se najíždělo na dva leštící pulty," vypráví historik. Místo navštívil už v roce 1990. „Tehdy to bylo zapadané stromy a vlastně úplně zasypané. Kmeny jsem odstranil a pak ještě asi před šesti roky tam začal někdo kopat," popisuje začátky odhalování leštírny, která leží na pozemcích Lesů České republiky. „Jde o významnou technickou památku. Lesy nám přislíbily, že nad leštírnou postaví přístřešek," říká Procházka. Přístřešek a zabezpečení bývalé továrny bude podle historika nezbytné udělat. „Rabují se lesy, rozebírají zříceniny. V minulosti jsem odkryl několik kovových věcí a ty pak někdo ukradl."

Provoz továrny je pojmenován po majiteli panství Waldheim a to Arnoštovi Malovcovi. Ten leštírnu založil někdy těsně po roce 1840. Leštírna dodávala skleněné tabule také pro výrobu benátských zrcadel a zanikla zrušením v padesátých letech minulého století. Objevitelé říkají, že je to škoda, ji nechat dále chátrat a pokusí se zachránit alespoň část včetně soustrojí. „To, co jsme v podzemí továrny objevili mně doslova vyrazilo dech. Stojí to za zveřejnění a také za zaznamenání do kroniky Přimdy pro příští generace," vypráví kronikář Přimdy Rídl, účastník vykopávek.

Očekávali nález strojovny jako 
z filmu

Práce na odkrývání leštícího stroje šly podle očekávání a trvaly několik dní. „Postupně se jedna po druhé vynořovaly dvě ocelové točny 
o průměru asi pěti metrů. Na těchto připevňovali dělníci v minulosti sádrou tabule skla, které byly leštěny horními rotačními kotouči za pomoci leštícího prášku, který se jmenuje potté," líčí dále kronikář a pokračuje: „Postupně se také objevovaly otvory vedoucí do podzemí, kterými procházeli páky, ovládající chod stroje za pomoci transmisí. Očekávali jsme nález strojovny, kterou známe z filmu Vynález zkázy, Ocelové město a dalších Zemanových filmů. Všichni s napětím hledali vchod do podzemí v očekávání úžasného nálezu.

Obava byla také z přítomnosti metanu v podzemí, který mohl prvního průzkumníka zahubit. V suti, kterou jsme odklízeli, jsme nalézali předměty denní potřeby zapomenuté na místě dávnou obsluhou stroje."

Původní vchod do podzemí sice dobrovolníci hned nenašli. Ale ten, co se dostal dolů otvorem pro ovládací páky, spatřil v podzemí pronikající paprsek světla. Vcházel do strojovny právě v místech zavaleného vchodu. „Ten jsme pak odkopali a postupně mohli vlézt dovnitř," dodává Rídl.

Ještě jeden nález je překvapil. „Původně byla totiž leštírna poháněna vodou přes vantroky a vodní kolo. Jeho zbytek byl také nalezen. Jde o jeho osu. S postupem technické revoluce byla místo vodního kola nainstalována turbína, která poháněla dynamo a vyráběla proud, ten zas poháněl leštící kotouče," popisuje Rídl s tím, že turbína i elektromotory se ztratily již před druhou světovou válkou, budova pak byla rozebrána během válečných a poválečných let.

Zájemci o prohlídku Arnoštovy leštírny se mohou těšit na začátek října. „Konkrétně šestého října chceme celý projekt představit veřejnosti na Dni Českého lesa," dodává historik Zdeněk Procházka.

Autor: Antonín Hříbal

12.8.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jan Tříska.
AKTUALIZOVÁNO
14

Po pádu z Karlova mostu zemřel herec Jan Tříska, učitel z Obecné školy

Rodině Hajtmanů se sobotní procházka do lesa rozhodně vyplatila.
5

OBRAZEM: Sobotní procházka přinesla radost

Bydlení podle znamení zvěrokruhu: Jak si žijí vodní a vzdušná znamení

Nic na světě nepoví o člověku tolik, jako jeho byt. Hned při vstupu do předsíně bezchybně odlišíte pedanta od bohéma. Každý člověk má svůj vkus, každé astrologické znamení své priority.

Silnice spolkly miliony korun

Plzeňský kraj- Letošní rok přinesl kraji opravy obchvatů, průtahů i mostů.

Instruktor Krav maga Vacek : Kdo Vám bude chtít ublížit, taky fér hrát nebude

Tachov – Bojové sporty se bezesporu těší v posledních letech velké oblibě. Začít s téměř jakýmkoliv podobným sportem může prakticky kdokoliv.

Zápas kola ve Studánce: Lom přišel o první body

Studánka – Sokol Lom procházel doposud okresním přeborem druhé třídy bez ztráty bodu a doma si nedávno poradil i s jinak suverénním Chodským Újezdem. Také Dynamo Studánka patří k týmům s ambicemi na přední příčky v tabulce. A tak sobotní souboj těchto dvou týmů sliboval divákům zajímavou fotbalovou podívanou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení