Obraz, který ronil slzy, oslaví 275 let

Utřel je, avšak další den ráno byl obraz Panny Marie opět orosen. To se opakovalo několikrát, o události se dozvěděla církev i úřady. Církev obraz převzala a byl umístěn do kostela Všech Svatých, kde je dodnes.

To je zestručněný příběh obrazu Panny Marie Bolestné, jehož 275. výročí oslaví stříbrští věřící v sobotu 15. září.

„Od deseti hodin dopoledne bude v kostele mše svatá, kterou doprovodí sbor F. X. Thuriho," upřesnil Deníku člen farní rady Josef Felber s tím, že mši bude od 9.45 hodin předcházet průvod s obrazem ulicemi města.

V průvodu však nebude nesen obraz, který vévodí hlavnímu oltáři stříbrského kostela, ale jeho kopie. Mši svatou pak bude jako hlavní celebrant sloužit Karel Simandl, papežský prelát a rada Apoštolské nunciatury v Berlíně.

Stříbrský obraz Panny Marie Bolestné je kopie obrazu z Přeštic. Namaloval jej kolem roku 1700 Kašpar Wolfík z Kladrub. Při požáru v roce 1726 autor přišel o veškerý majetek a nemohl uhradit truhlářské práce, které mu při stavbě domu vykonal jeho bratr Matěj. Ten si jako úhradu vyžádal právě obraz Panny Marie Bolestné. Dílnu pak převzal Matějův syn Jan a jeho manželka našla obraz na půdě a přemístila jej na čestné místo v domě. Do kostela se dílo dostalo v roce 1737, jak je uvedeno výše.

Legenda o plačícím obrazu

O slavnosti Božího Těla, 20. června 1737, chtěl Jan Wolfík dát květinu mezi obraz a rám. Přitom na obraze spatřil kapky vody. Otřel je, ale příštího rána se kapky objevily znovu. Wolfík je opět osušil, ale večer byly kapky opět na obraze. Očistil je potřetí, ale jev se opakoval i v sobotu 22. června. Janova manželka donesla obraz děkanovi Ferdinandu Soyerovi a vysvětlila mu, co se děje. Děkan kapky setřel, podíval se, kde je obraz umístěn a rodinu Wolfíkových varoval před trestající rukou Boží. Následující ráno byly na obraze opět vidět slzy, a to ve tváři Marie i Krista. Majitel obrazu se tedy obrátil na radního Františka Müllera. Ten na rubu obraz zapečetil, aby jej nebylo možné osušovat. Úkaz se brzy rozkřikl po celém městě a lidé chodili obraz pozorovat. Krůpěje se stále zvětšovaly a 5. července už nebyly čiré, ale krvavě rudé. Dalo se pozorovat, jak se plnily oči obou postav slzami, až se slzy vyvalily z pravého oka Marie a z levého oka Krista. Do Stříbra tak přijela komise, kterou vyslal pražský arcibiskup Jan Mořic Gustav Manderscheid. Komise vyslechla svědky, sepsala zprávu a navrhla, aby arcibiskup a místodržící převzali obraz do opatrování. Stříbrští občané ale odmítli obraz vydat. Umístili jej do sakristie kostela a po roce, na podzim 1738, dal arcibiskup povolení přemístit obraz na hlavní oltář.

V prvních desetiletích putovaly k obrazu tisíce věřících. Císařovna Marie Terezie dokonce v roce 1771, při své návštěvě Stříbra, věnovala obrazu stříbrný rám – ten však musel být v roce 1810 odevzdán císařské mincovně kvůli napoleonským válkám.

Zdroj: Římskokatolická farnost Stříbro