Teplota mírně nad nulou, déšt, sníh a podmáčené louky kolem potoků. Takové byly podmínky, které musela překonávat poznávací výprava. Ta pátrala v sobotu po bobrech v okolí Rozvadova. Přes nepřízeň počasí vyrazilo za bobřími hrázemi a hrady pod vedením zooložky Petry Cehlárikové ze Správy CHKO Český les celkem jedenáct milovníků přírody.

Stabilně bobři žijí v našem regionu od začátku devadesátých let. „Jedna teorie říká, že po osmdesátém devátém roce, kdy se otevřely hranice, se otevřely také pro bobry. I v řekách a potocích totiž byly zátarasy a po jejich likvidaci mohli bobři přejít ze sousedního Německa k nám“ pověděla o jedné z možností migrace bobrů zooložka. V současné době žije na území okresu Tachov přibližně třicet bobřích rodin. „Každá z nich má pět nebo šest členů. Může zde žít tedy až ke dvěma stovkám jedinců,“ doplnila.

Na akci padaly také neobvyklé dotazy. „Bobr nepotřebuje tolik spánku, jako člověk. Je to noční zvíře a dalo by se říci, že vstává po Večerníčku,“ odpověděla Cehláriková na dotaz nejmladšího člena poznávací výpravy Honzíka, kdy že bobři vstávají. „Všude chodíme, díváme se na hráze a ty jsou veliké,“ hodnotil malý Honzík Lukša. Přišel se na činnost bobrů podívat s Hanou Nekudovou z Tachova. „Tady jsem poprvé, Honzík musel ráno vstávat a proto ho napadla taková otázka,“ uvedla Nekudová.

V jistých vlastnostech a způsobu života jsou bobři podobní člověku. „Je to monogamní tvor. Partneři spolu žijí až do smrti jednoho z páru. Páří se tváří v tvář, což je v živočišném světě velmi neobvyklé,“ poukázala Cehláriková na podobnost s lidmi. Bobři žijí také jako lidé v rodinných skupinách, mají komunikační systém a staví domy. Své životní prostředí si mění tak, aby vyhovovalo jejich potřebám. „Tak jako u lidí i bobři samozřejmě nejsou absolutně monogamní a někteří mění své partnery,“ dodala Cehláriková.

Na Tachovsko poznávat činnost bobrů přijel také Petr Rádl z Čerčan. „Pracuji v Praze a tak jsem vyrazil už večer, přespal jsem zde abych tu byl včas. Jakmile mám volno, jezdím na takovéto výpravy. Na bobrech jsem poprvé,“ řekl fanda přírody, kterého zajímají také ptáci a mykologie. Z Plzně se přijela podívat Marta Racková. „Líbí se mi Český les a chodím pravidelně na tyto akce,“ pověděla u bobří hráze a dodala, že pozvánku četla v Plzeňském deníku.

Účastníci se také dověděli několik zajímavostí ze života bobrů. „Zuby bobrům neustále dorůstají. Řezáky nejsou bílé jako z reklamy na zubní pastu, ale sklovina má tmavě oranžovou barvu,“ vysvětlila zooložka a přítomní si mohli prohlédnout lebku bobra a přesvědčit se na vlastní oči. Trávení u bobrů je také odlišné od jiných savců. Aby mohl bobr strávit dřevo, musí se s tím umět vypořádat. „Má zvláštní mikrobiální fermentaci ve slepém střevě. Zažívání u něj probíhá dvakrát. V podstatě vylučuje zelenou fekální hmotu, kterou opět požívá,“ objasnila zvláštnosti u bobrů evropských, kteří zde žijí.