Tenisový oddíl Dukla, dnes SKP slaví padesát let od svého vzniku a autor přiblížil jeho historii .

První kroky vzešly z Mariánek

Všechno to začalo kupodivu někde jinde než v Tachově a to v Mariánských Lázních někdy počátkem šedesátých let. To sem byl přeložen jako voják z povolání major Stavinoha. Jelikož byl sportovně založen a měl tři dcery, rozhodli se s manželkou, že by holky mohly také dělat nějaký sport a do oka jim padl tenis, který byl v tomto lázeňském městě vždy populární. První tenisové krůčky děvčata tedy udělala tam. Po čase se celá rodina opět musela stěhovat, do Tachova, neboť otec sem byl přeložen.

U zrodu stáli Stavinohovi

S tenisem, všichni Stavinohovi, nechtěli přestat a jelikož V Tachově kurty nikdy nebyly, nezbývalo než si je postavit. Spojil se se svým kolegou z práce, kapitánem Šandou a se souhlasem MNV v Tachově (předseda p. Mařík) začal vedle starého škvárového fotbalového hřiště budovat zpočátku dva, později tři tenisové kurty. Zhruba v roce 1965 byl první kurt hotov a mohlo se začít hrát. Současně v jeho hlavě vznikla myšlenka, založit tenisový oddíl, který by normálně fungoval, ve kterém by se trénovalo, který by hrál soutěžní utkání smíšených družstev.

Prvními členy klubu byli vojáci

Kde ale tak rychle vzít hráče? Napadlo ho, využít to, co se samo nabízelo. Sloužil v tachovských kasárnách, kde v té době bylo velmi mnoho vojáků základní služby. Udělal tedy mezi nimi nábor a opravdu se jich několik našlo, kteří v civilu hrávali tenis. Jistě to pro ně mělo i řadu výhod, kromě služby, třeba na stráži nebo v kuchyni, mohli odejít z kasáren a zahrát si tenis. Mužskou část budovaného týmu ještě posílil jeden hráč, který sice nebyl voják, zato však uměl tenis a uměl ho hodně dobře. Jmenoval se Jaromír Brych (Míra), byl to bývalý dorostenecký mistr republiky z roku 1951 a několikanásobný seniorský krajský přeborník. Shodou okolností ho osud zavál do Tachova a mohl tak posílit budované závodní družstvo. Mužská část týmu tak byla zhruba složena, ale kde vzít dvě hráčky, které nutně musely být na soupisce? Nezbylo nic jiného, než že manželky p. Stavinohová a p. Brychová musely vzít do rukou rakety, začít se tenis zhruba v 30 letech učit a v nastávajících mistrovských utkáních nastoupit. V singlech, ani v dámské čtyřhře neměly šanci, ale v mixu, který se tehdy hrával a často rozhodoval o výsledku utkání, byly velkými pomocnicemi.

Družstvo každý rok postupovalo

Družstvo začalo od nejnižší soutěže, každý rok postupovalo o jeden stupínek a po několika letech se probojovalo až do divize, což byla tehdy, na přelomu 60 a 70 let, celostátní soutěž. Z hráčů, kteří se o to zasloužili a na které si vzpomenu, mohu jmenovat Brycha, Minxe, Šlajse, Lamače, Tišla, Emra, Doležala, Štěpánka, Brejníka, Bařáka, Táborského, Kapitána, Konvalinu, Hanela, Čeřovského a pochopitelně obě dámy a to p. Stavinohovou a p. Brychovou. O něco později, když trochu dospěla, se do družstva úspěšně zařadila i dcera manželů Stavinohových a to Dáša Stavinohová a další odchovankyně oddílu, Jarka Zuzková. Doplňování hráčů koncem šedesátých let již však neprobíhalo náhodně v kasárnách, ale bylo prováděno tzv. „výběrem".

Hráči přicházeli z vojenských výběrů

Do Tachova z okresních vojenských správ přicházeli vojáci-tenisté. O kvalitu tedy bylo postaráno. Kromě družstva dospělých začátkem 70. let také začalo soutěže hrát dorostenecké družstvo Dukly. Hrálo zpočátku ve složení Santner, Struček, Klas, Sedláček a tři děvčata Stavinohovy (Dáša, Alena, Nataša).

Jako zajímavost uvedu, že jsme tehdy byli takoví nadšenci, že jsme k zápasům po celém kraji (K. Vary, Sokolov, Cheb, Nejdek) jezdívali vlakem a abychom stihli začátek utkání, vyjížděli jsme z Tachova ve 4.44 hodin a vraceli se někdy kolem 21. hodiny. Jak to kontrastuje s dnešními dětmi, kteří k zápasům jezdí auty a často se ještě musí prosit.

Výstavba areálu byla zastavena

Oddíl se tedy úspěšně rozvíjel po všech stránkách. Začátkem roku 1972 se dokonce začal budovat nový tenisový areál Dukly v místech mezi městským fotbalovým stadionem a Rychtou. Každou sobotu tam pracovalo několik desítek vojáků. Byl už vyhlouben centr kurt a začínal se rýsovat celý areál se šesti kurty, klubovnou a bazénkem. Došlo však k věci, která v životě vojáka je celkem běžná. Major Stavinoha byl opět přeložen, tentokrát do Plzně, odkud už nemohl dění v Tachově ovlivňovat. K jeho převelení došlo v roce 1972. Také se změnil velitel útvaru. Nový už tolik tenisu nepřál. Například výstavba nového areálu byla zastavena.

Předsedou se stal kapitán Šanda

Do uvolněné funkce předsedy tenisového oddílu Dukla byl zvolen kapitán Šanda, který pokračoval ve stopách svého předchůdce. V 70. letech v soutěžích hrálo několik týmů. „A" tým úspěšně bojoval v divizi, na několik sezon se družstvo posílilo „cizími" ženami. Z Mariánských Lázní přišla Kočárníková a z Plzně velice kvalitní Průšová. „B" tým, složený z původních dorostenců, hrál meziokresní soutěž. Dorostenecké družstvo v novém složení, vzpomenu jména Soukup, Pešta, Fikar, Jarda Tábor, Chaloupecká, Königsmarková, Václavová, Janečková, také dělalo co mohlo, aby uspělo proti klubům s mnohem větší tenisovou tradicí např. z Mariánských Lázní, Karlových Varů, Chebu atd. V soutěži hrálo také žákovské družstvo a to velmi úspěšně. Probojovalo se do vyšší krajské soutěže. Hrálo ve složení Vladimír Šácha, Vlasta Šácha, Martin Šanda, Libra, Milan Tábor, Tomáš Millián, Eva Brychová, Blanka Fikarová, Pavlína Dardová, vedoucí M. Brych.

Oddíl pod vedením p. Šandy také pořádal různé tenisové školy. Zdokumentovaná byla ta v červenci 1975, vedl ji tenisový trenér II. třídy, pan Klimeš z Plzně. Oddíl také zveleboval v rámci finančních možností tenisový areál. Vylepšování lepenkových kabin, které oddíl zdědil po fotbalistech Dukly (byly pokryty prkny a natřeny), průběžně se měnilo oplocení. Z hráčů, kteří do Dukly přišli v 70. letech byli Bezkočka, Šmíd, Uher, Weis, Linka, Jurčo, Dušek, Hess, Vyskočil, Bartoš, Bareš, Pech, Navrátil a další.

Po kurtech běhali fotbalisté Dukly

Zajímavostí také bylo, že na kurtech hrálo mnoho výborných fotbalistů Dukly Tachov, někteří z nich se později dokonce stali reprezentanty ČSSR. Například brankář Hruška, hráči Lička, Rejda, Straka, Kramoliš, Homola, Stromšík a další. Kurty totiž sousedily s fotbalovým stadionem a fotbalisté Dukly (vojáci) využívali každou volnou chvilku, aby si kromě fotbalu zahráli i tenis. K tradičnímu folklóru také patřily každoroční pravidelné zápasy v tenisu a na oplátku ve fotbalu mezi „tenisty" a „fotbalisty". Takto oddíl pokračoval ve své činnosti zhruba do konce 70. let. Narážel však v armádě na stále větší těžkosti, které se týkaly hlavně financování sportovní činnosti.

Přišlo sloučení s RH a nový předseda

Někdy kolem roku 1980, ještě pod vedením pana Šandy, musel oddíl učinit zásadní rozhodnutí. Navázal jednání s policejním klubem RH Tachov, který tenisty vzal pod svá křídla. Oddíl za to zaplatil ztrátou jednoho kurtu (č.3), na kterém se začal hrát nohejbal. Předsedu TJ RH Tachov tehdy dělal a dohodu s tenisty sjednal Karel Oktábec. Začátkem 80. let se po panu Šandovi, který toho pro tenis na Dukle udělal moc a moc, funkce předsedy oddílu tenisu ujal další voják z povolání, nadpraporčík Žilinec. Jožka, jak se mu říkalo, dělal co mohl, aby oddíl běžel dál. Do soutěží přihlašoval družstva, pořádaly se tenisové školičky pro nejmenší, které připravovaly další a další tenisty k závodnímu tenisu.

Udržoval se tenisový areál, nyní už spolu s nohejbalisty. Také byla dobudována cvičná tenisová stěna za hodinami městského fotbalového hřiště. Díky brigádnické pomoci téměř všech členů oddílu a rodičů dětí a finanční pomoci MNV byla plocha kolem stěny vyasfaltována, bylo to v roce 1985. Ze sportovní činnosti oddílu v tomto období lze vyzdvihnout úspěchy družstva dorostu, které pod vedením A. Santnera spojilo svoje síly s dorostenci Slavoje Plastimat Tachov, aby lépe mohlo vzdorovat silnějším družstvům z okolních měst. Začátkem 80. let v něm postupně hrávali Millián, Vaněček, Kloboučník, Vlasta Šácha, Martin Šanda, Ilja Sedláček, Nejdl. Zpočátku ještě Eva Brychová (než odešla do Škody Plzeň), dále Pavlína Dardová a Radka Havránková. Budoval se žákovský tým, za který zpočátku hráli například Žilinec ml., Winter, Havlík, ve druhé polovině 80. let to byli hráči Fanta, Štěch, Šimák, Havránek, Flaks, Škrle, Vávra, Krejča, Běla Muchková, Ročková, Pokorná, Sommerová a koncem 80. let v týmu žáků hráli Boček, Libor Santner, Čížek, Roháč, Hellerová, Jana Muchková, Čížková. V 80. letech se začala také hrát nová soutěž neregistrovaných tenistů, která se jmenovala DC. Této soutěže se většinou zúčastňovali starší, většinou bývalí závodní hráči.

Největšího úspěchu dosáhl tým RH v roce 1984, kdy se postupně probojoval až do krajského finále, ale na kurtech Slavie VŠ v Plzni bohužel po boji prohrál tím nejtěsnějším výsledkem 2:1. Jediný náš bod vybojoval Jirka Sedláček, který porazil bývalého ligového hráče Starého. Do Plzně tehdy odjelo družstvo ve složení Klas, Sedláček, Santner.

Útočiště u nás našel také Slavoj

Od roku 1984 na našich kurtech také několik let dočasně hráli tenisté Slavoje Tachov, kterým byly zrušeny kurty „u sokolovny", tento přechodný stav trval do roku 1987, kdy Slavoj dobudoval nové kurty vedle původního koupaliště. V roce 1988 se předsedou tenisového oddílu stal A. Santner, který se snažil pokračovat v práci svých předchůdců. Po roce 1990 se opět měnil název oddílu na dnešní SKP Tachov. V jeho činnosti se nic nezměnilo, dospělí (registrovaní), hráli meziokresní soutěž, kdy se několik let marně snažili postoupit do vyšší soutěže. Dospělí (neregistrovaní) hráli DC, žáci hráli meziokresní soutěže 4+2 nebo soutěže v rámci našeho okresu 2+1. Také se hráči všech kategorií pilně zúčastňovali okresních přeborů jednotlivců, kde hlavně v mládežnických kategoriích mnohdy dosahovali pozoruhodných úspěchů.

V roce 1990 Libor Santner zvítězil v kategorii mladších žáků, Jarda Boček zvítězil mezi staršími žáky, Tomáš Fanta mezi dorostenci a Běla Muchková mezi dorostenkami.

Klub v současnosti vede Vl. Šácha

Také pokračovaly práce na vylepšení tenisového areálu, začátkem 90. let byla opět na kurty zavedena voda, neboť původní rozvod, který do země pokládal ještě někdy v roce 1965 pan Stavinoha, dosloužil.

Od roku 1994 do současnosti (podzim 2015) je předsedou tenisového oddílu SKP Tachov Vladimír Šácha, odchovanec oddílu, bývalý závodní tenista, který oddíl zaštiťuje svou autoritou a působí jako spojovací článek mezi vedením jednoty SKP Tachov a tenisovým oddílem. Oddíl se zhruba od roku 1996 už věnuje pouze rekreačnímu tenisu, neboť chybí dobrovolní trenéři, jak tomu bývalo dříve, kteří by se věnovali výchově mládeže, sestavováním závodních družstev, jejich přihlašováním do soutěží, doprovázením na soutěžní utkání. Pokud zde vyroste nějaký mladý tenista, který chce hrát závodní tenis, musí se registrovat v jiném městě, neboť v současné době ani druhý tachovský tenisový oddíl-Slavoj nemá závodní družstva v žádné kategorii. Pro ilustraci uvedu jména Aleš Santner ml. nebo Ondra Bartoš, oba dva museli hrát v Mariánských Lázních.

Asi je toto utlumení závodní tenisové činnosti ve městě způsobeno dobou, neboť většina lidí nemá v důsledku pracovního zaneprázdnění na nějaké větší tenisové aktivity čas a mnohdy asi i peníze. V několika posledních letech na kurtech SKP s mládeží pracuje odchovanec oddílu Tomáš Millián, ale zatím se mu nepodařilo sestavit žádné mládežnické družstvo, které by se dalo přihlásit do nějaké, alespoň té nejnižší soutěže. Čas ukáže, zda jeho práce přinese nějaké ovoce.

Hraje se jen rekreační tenis

Oddíl má v současné době pouze rekreační tenisty, kteří hrají oblíbenou okresní soutěž DC. V posledních letech je to tým „B", který hraje nižší soutěž se střídavými úspěchy. Vedoucím je Libor Novotný, v týmu ho doplňují hráči Jiří Sedláček, Aleš Santner st., Rudolf Císař, Vašek Šimák, Sláva Uhlíř. Vyšší soutěž DC hraje tým „A" pod vedením Jirky Blažka, spolu s ním družstvo tvoří hráči, Petr Schejbal, Pepa Braun a Míra Dytrich. Výbor tenisového oddílu v současné době pracuje ve složení Vladimír Šácha-předseda, Aleš Santner-pokladník, Jiří Sedláček-člen výboru, Jiří Blažek-člen výboru, Tomáš Millián-správce a trenér.

Co říci na závěr 50leté historie

Za hlavní úspěch je možno pokládat, že oddíl bez přestávky existuje už 50 let. Prošel nejedním nelehkým obdobím a přesto nezanikl. Dosáhl mnoha úspěchů (postup do divize v roce 1971) ale i neúspěchů (současná pouze rekreační činnost).

Aleš Santner