VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obři jsou můj veliký koníček, vstávám denně v pět hodin

Tachov - Chovatel největších králíků na světě Jaromír Šilhánek v rozhovoru pro Deník.

1.3.2016
SDÍLEJ:

CHOVATEL BELGICKÝCH OBRŮ Jaromír Šilhánek získal řadu ocenění. Největším králíkům se věnuje už téměř třicet let. Profesí byl horník a zedník a tuto středu oslaví své šedesáté čtvrté narozeniny.Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Největší králíky na světě chová Jaromír Šilhánek z Tachova. Dnešní důchodce byl profesí horník a zedník a fáral na dole v Zadním Chodově. Zkušenosti a um ale získal od svého dědy, kterému pomáhal při chovu králíků. Pak si založil vlastní chov belgických obrů divoce zbarvených a svému koníčku se věnuje už bezmála tři desetiletí. Chovatel za své úspěchy získal už množství národních ocenění. V chovu má belgického obra, který je jedním z nejlépe oceňovaných králíků v republice. Toto plemeno běžně dorůstá sedmdesát centimetrů a váží deset kilo. O náročnosti chovu, radostech i útrapách vyprávěl Jaromír Šilhánek v rozhovoru pro Deník.

Přibližte čtenářům své chovatelské začátky.

Ke králíkům mne přivedl můj děda. Takových patnáct let jsem mu pomáhal, to jsme ještě bydleli v bytovce. Přišel čas a my si koupili baráček, králíky jsem si přestěhoval sem. Chovám „belgičany" skoro třicet let a co je nejdůležitější, že jde o jeden a ten samý chov, nikdy jsem nekoupil samici. Vždy jen přikoupím samce. Zpravidla z Německa než z Čech. Je to pro mne blíž a králíky mívají kvalitnější.

Pozorujete nějaké změny za třicet let chovu?

Určitě ano. Ať je to v typu, ve tvaru, ve váze, ale i v nemocech, které si vybírají daň na takzvané přešlechtěnosti. Plemeno je už tak přešlechtěné, že téměř není životaschopné. Mám například bílou samičku, která mi odchovává „belgičáky". Připustím ji, že ji hodím k samci a je hned připuštěná. Ale belgickou samici, než připustím, tak to je trápení a pomalu znásilnění. Musím jí pomalu podržet a zvednout zadek, aby ji samec obskočil… (s úsměvem)

Jakých jste dosáhl úspěchů v soutěžích?

Získal jsem asi desetkrát Mistra republiky, několikrát Mistra klubu a dvě čestné ceny na evropské výstavě a asi dvě stě čestných cen ostatních.

Jeden z vašich králíků byl ohodnocen devadesáti sedmi body na stobodové stupnici. 
Co například porota hodnotí?

Hodnotí se třeba ucho, mírně křivé je chyba. Častá vada je hrbolek na pírku, na ocásku. Postavení předních nohou, barva krycího chlupu, srst má několik pozic. Podsada, mezibarva, krycí barva, pesíky, hustota, pružnost…

K chovatelství musí mít člověk vztah. Jak je to u vás?

Je to pro mne obrovský koníček. Někdy si ale říkám, jestli by nebylo lepší chovat něco jednoduššího, co nedá takovou starost, práci a léčení. Dnes je problém i s trávou a s kvalitními granulemi, které se špatně shání.

Co vás dokáže potrápit jako chovatele?

Asi nejhorší jsou nyní mezilidské vztahy. Na výstavách je hodně závistivců a také těch, kteří neodbytně chtějí vědět, jak úspěšně chovat králíky. 
Také krmení a odchov mláďat. Musí se tak velmi opatrně krmit, raději méně a třikrát denně, abych ho nepřekrmil. Krmí se granulemi, nahatým ovsem, borovicové a ovocné větve, které jim dodají nejvíce hrubé vlákniny. Černou můrou je pro mne veliké vedro. Loni bylo v létě třicet osm stupňů. Králíci vydrží do třiceti pěti stupňů. Tak jsem jim foukal do králíkárny fénem a rozprašovačem vlhčil vzduch. Když bylo nejhůře, museli na chvíli i do sklepa, aby se ochladili. Na jednu národní výstavu u Sokolova dovezli Němci králíky a v celé řadě jak na králíky dlouho svítilo slunce, tak všichni pochcípali, tak jsou citliví na slunce a vedro.

A jaké problémy mají králíci?

Mor a myxomatóza je v Česku už hodně dlouho. Teď už je ale nová nemoc, enterocolitida. Jde o nadýmání králíků. Vzniklo to někde na západ od našich hranic, kde mají příliš čisto a krmí pouze granulemi. Pak králík přijde na výstavu, nafoukne se a chcípne. To se přeneslo i na mláďata a nikdo neví původce. Problémy jsou i s léčením, nikdo neví jak na to. Veliké problémy mají velkochovy a čistokrevní králíci. Kříženci tyto problémy nemají.

Jak vypadá váš chovatelský rok?

Chovatelský rok pro mne začíná začátkem prosince připouštěním králíků. Koncem roku jsou mladí. Pak až jim bude šest neděl, opět připouštím, aby byli březňáci. Denně k nim po celý rok vstávám v pět hodin na první krmení, pak krmím ještě v poledne a večer. Na podzim jsou výstavy a pak končí sezóna. 
Každý rok obnovím samice. Teď budu mít březňáky, pak si odpočine, bude stát až do zimy. Tím jak stojí ale zatloustne, ztratí schopnost se rozmnožovat a musí jít do kuchyně. Z mladých si vyberu samičky a přikoupím samce. Míval jsem tak tři samce a sedm samic. To udělalo i sto padesát králíků. Chovný výstavní kus je tak do jednoho roka. V osmi měsících jsou dospělí a musí mít minimální váhu sedm kilo.

Vychováváte si nástupce?

Nástupce přímo ne, ale mám kamarády, kteří si chodí pro rady. Předávám jim zkušenosti. Někteří mají i pět samic a odchovají jen tři králíčata. Tak jim radím, jak to udělat, aby odchovali víc, že musí upravit váhu a prostředí a kvalitní stravu a podobně.

Autor: Antonín Hříbal

1.3.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Představení nového loga a tabule v rámci projektu záchrany Böttgerova sloupu ve spolupráci s německou firmou v rámci projektu Böttger.

Obora představila logo s Böttgerovým památníkem

Jedním z cílů záchranných složek byl také požár valníku mezi Stříbrem a Těchlovicemi.

Čtvrtek na Stříbrsku: Dvě dopravní nehody a požár valníku se slámou

Bouřka se silným větrem zaměstnala hasiče v celém kraji

Plzeňský kraj - Hasiči odstraňovali padlé stromy a větve na více než třiceti místech.

OBRAZEM: Setkání s indiány vystřídalo kroužkování ledňáčků

Tachovsko – Společnému soužití člověka s přírodou se věnoval příměstský tábor s Dětským domovem Domino Plzeň.

Petr Ardeleanu bude v sobotu pískat na Baníku

Tachovsko – Ve čtvrtém kole nejvyšších fotbalových soutěží nebudou chybět ani jména všech tří Tachováků, kteří v nich působí. Dva z nich se vydají na Moravu.

Rozhodne již Stříbro o motokrosových titulech?

Stříbro - Neděle 20. srpna bude na motocyklovém závodišti ve Stříbře patřit atraktivnímu programu BUKSA/ADOS Mezinárodního mistrovství České republiky v motokrosu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení