VYBERTE SI REGION

Ohodnocené písemky si nepřečtou

Tachovsko – Hodnocení maturit se nelíbí maturantům na Tachovsku. Největší údiv v nich vyvolaly především známky obdržené za slohové písemné práce z českého jazyka a nemožnost si ohodnocené práce prohlédnout.

15.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: DENÍK/Bedřich Machek

Jedním ze studentů je tachovský Ondřej Popov. „Písemku jsem neviděl. Dodnes nevím, jak byla práce hodnocena, kde jsem udělal chyby. Chybí mi zpětná vazba. Bylo by dobré, kdybych si opravenou práci po sobě mohl přečíst," uvedl Deníku čerstvý maturant. „Z písemky jsem dostal minimální počet bodů, abych prošel. V podstatě nevím proč," doplnil mladík.

Studenti se také pozastavují nad celkovým hodnocením slohové práce. Špatné známky často obdrželi ti, kteří s ním po dobu studia neměli problém. To je případ i mladého Ondry. „Byl jsem ve škole jeden z těch lepších. A teď tohle. To mne velice překvapilo. Ale odvolávat se asi nebudu, už jsem se se špatnou známkou smířil. Také zadaná témata nebyla moc dobrá," shrnul Popov.

Jeho slova potvrdila ředitelka Střední průmyslové školy ve Světcích Jana Hrčková. Na této škole se našli studenti, kteří si stěžují na hodnocení slohových prací z českého jazyka. „Výsledky jsou podle mého názoru neprůhledné. Nevím, z jakého důvodu se takto hodnotily," vyjádřila se k tématu ředitelka, sama učitelka češtiny. „Máme případy studentů, kteří splnili didaktické testy například na devadesát procent. A najedenou, právě kvůli slohu, neprospěli. Nesplnili limit dvanácti bodů u písemné práce. Vím, že někteří z nich chtějí podat žádost o přezkoumání," pokračovala ředitelka. Podle jejího vyjádření si opravdu maturanti nemohou přečíst opravenou práci. „Když chce student vědět kde udělal chyby, je to napsané v posudku práce. Zdůvodnění se ale týkalo jen těch prací, které neprošly," upřesnila Hrčková.

Hodnocení těchto slohových prací provádí zhruba šest stovek učitelů z celé republiky, kteří předtím prošli školením a obdrželi speciální certifikát. Podle Jany Hrčkové by jednu skupinu prací měli vždy ohodnotit dva učitelé nezávisle na sobě. „Na výsledku by se pak měli shodnout," uvedla dále. „Současné hodnocení bylo určitě velice subjektivní. Některé práce, které neprošly, jsem si poté sama přečetla. Minimálně u dvou prací jsem přesvědčena, že alespoň čtyřku mohly dostat. Nebyl tam takový problém, aby se jim nedal dát alespoň minimální počet bodů," zastala se žáků ředitelka. „Možná by bylo dobré, aby písemné slohové práce zase opravovali učitelé z dané školy. Tak by bylo možno hodnotit studenta komplexně, ne na základě jedné práce," uzavřela Hrčková.

Podle studentů byl dosti svazující také prostor na kterém se mohli vyjádřit a také časový limit. „Dostali jsme na vybranou deset témat. Na jeho výběr a přípravu jsme měli zhruba dvacet minut. Na napsání čistopisu pak minut šedesát. Ten se měl skládat ze sto padesáti až dvou set padesáti slov. To je něco kolem jedné a půl strany A4," postěžovala si studentka tachovského gymnázia Aneta Sklenářová. „Osobně jsem se omezeného prostoru snažila držet. Ale byli spolužáci, kteří s tím měli opravdu problém. Nestihli včas ukončit práci, nedopsali ji. Prostě už na formuláři nebylo kam psát, nebylo tam místo," kritizovala tachovská studentka.

Sklenářová byla také jedna z těch, kteří i přes dobré známky po celou dobu studia obdrželi z maturitní práce čtyřku. „Vždy jsem mívala ze slohu výborné známky. Hlavně proto, že jsem se snažila práce pojmout originálně. Možná to byl problém při maturitě. Navíc témata byla podle mna taková jednoduchá, obyčejná, nezajímavá. Nic, co by stálo za zajímavý projev, co by ukázalo schopnosti studenta. Příště by to chtělo atraktivnější témata, aby student mohl více ukázat sám sebe," dodala na závěr Aneta Sklenářová.

Autor: Václav Šimek

15.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kino v Plané mění svou tvář, Chodové ale možná zůstanou

Planá – Král Šumavy a Drsná planina, to jsou dva filmy, kterými se Plánský biograf zhruba před měsícem rozloučil s diváky.

Jak vidí Němci Čechy: Čerpají unijní peníze, uprchlíky nechtějí

Češi a jejich země nejsou v německém tisku hojným tématem. Kromě sportovních rubrik Česká republika zaujme německá média výjimečně. O Češích pozorný německý čtenář novin ví jen to, že nechtějí přijímat uprchlíky – v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Jejich ministr financí Andrej Babiš je miliardář, který stojí ve střetu zájmů kvůli čerpání dotací pro své firmy, jež by měl zároveň jako ministr kontrolovat.

Dáma, která štěpí Evropu

Spasitelka Evropy, jediná osobnost, jež má sílu a schopnost zvládnout problémy počínaje řeckou krizí přes Putinovy ukrajinské avantýry po nápor běženců? Či naopak hrobařka starého kontinentu, která nás vydala napospas islamistům a dovršuje zkázu západní civilizace? Názory na německou kancléřku Angelu Merkelovou, dnes zřejmě nejvlivnější ženu světa, štěpí i českou společnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies