Na českoleský Plešivec, Pořejovský vrch a ještě něco o velkém kaštanu

Stejně je tomu se Špičáky, Sedly či třeba Holými vrchy. Známé jsou například Plešivce krušnohorský (výletní místo s horskou chatou) či brdský (rozsáhlé hradiště, skalní útvary, kamenná moře). Naopak Pořejovský vrch by nemusel mít u nás žádného dvojníka. Jeho název není odvozen od morfologie, nýbrž od vsi Pořejov, jíž po II. světové válce potkal osud mnoha obcí v regionu.

Českoleský Plešivec dosahuje výše 765,8 m nad moře, leží asi devět kilometrů jižně od Tachova v podcelku Přimdský les na evropském rozvodí řek Labe a Dunaje. Pořejovský vrch je vlastně jakýmsi severozápadním výběžkem Plešivce. Ve vrcholových partiích nalezneme skalní výchozy a rozpady rul porostlé zbytky bučin a suťových lesů. Obrázek typický pro Český les – ostrůvky přirozenější vegetace uprostřed moře kulturních lesů. Prostě kousky „divočiny“ za humny.

Kudy na Plešivec a Pořejovský vrch? Pořejov stával při silnici z Dlouhého Újezda do Žebráků. Místo charakterizují zarůstají zbytky domů, sanovaná skládka odpadů a tabule o minulosti obce. Plešivec je první mohutný vrch jižně odtud. Oba zmíněné vrchy dobře přehlédnete z pastvin u zříceniny kostela sv. Anny nacházející se na pahorku uprostřed plání vpravo od zmíněné silnice (směrem na Žebráky). Nechám stranou pohnutý osud památky a zmíním se o dvou lipách. První – zcela dutá, ovšem velice bizarní – roste při hradbě hřbitovního kostela. Druhá trčí z pastviny, je pod ní křížek a lze ji jako výraznou dominantu zakomponovat do fotografií okolních krajin.

Jihozápadní výběžek Plešivce se zve Slepičí vršek a za ním narazíte na silničku z Hošťky do Labutě. To je další přístupová komunikace, ze které též snadno dosáhnete vrcholu Plešivce. Zdatnější turisté mohou začlenit Plešivec do hutné celodenní túry Českým lesem. Já se o té druhé silničce zmiňuji ještě z jiného důvodu. V náhorní poloze tu stávala obec Bohuslav. Mezi dřevinami, jež za poslední půlstoletí spontánně obsadily základy domů, vyniká omšelý a starobylý a jistě zde kdysi dávno záměrně vysazený jírovec maďal. Jde pravděpodobně o největší „kaštan“ tachovského okresu. Jeho silueta mne znovu okouzlila při nedávné návštěvě toho místa. Podzim byl v plném proudu a mlha si dala záležet …

Miroslav Trégler