VYBERTE SI REGION

Pohraničníci po sobě zanechali i hračky

Tachov, Vašíček - Archeologové zkoumají pozůstatky železné opony a diví se, co vše je možné najít v hromadách odpadků po strážcích hranic.

1.9.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Archeologové zkoumají pozůstatky železné opony

Archeologové zkoumají pozůstatky železné opony Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Železná opona, symbol studené války, po sobě na Tachovsku zanechala nesmazatelný vryp do kulturní krajiny. Po vojácích sloužící na hranicích zbyly dnes převážně zruinované budovy a to, čemu by se dalo říci binec. A právě například smetiště se dostalo do centra pozornosti archeologům Západočeské univerzity v Plzni. Kromě odpadu zkoumají také průběh, kudy vedly dráty, ploty, betonové zídky a další doklady liniové bariéry. Vybrali si oblast zaniklé roty Pohraniční stráže Vašíček.

Samotní archeologové jsou překvapeni, o nálezech hovoří s podivem. „Jde například o odpad, který bychom zde ani neměli čekat. V této sondě bylo množství dětských hraček," ukazuje student archeologie Radek Světlík na vymezený prostor, kde archeologové vykopali množství předmětů. Krom jiného z díry, na úpatí hromady v lese, trčí i stará kamna. „Co se týká obsahu hromady, tak je tam paleta různých věcí denní potřeby. Obaly od potravin, baterie, různý vojenský materiál, svítilny nebo dokonce vysílačky. Největší množství ale tvoří odpad z kuchyně. Obaly od smetanových krémů, konzervy i s masem, zavařovací sklenice, lahve od alkoholu či piva," popisuje dále student Západočeské univerzity.

Podle archeologů jsou příhraniční oblasti plné podobných předmětů a pozůstatků z období střežení státní hranice pohraničníky. Zkoumají, jak se třeba v krajině projevují linie drátěných zátarasů „jak se projeví signální stěna. Překvapilo nás množství objektů, které ji doprovází. Jde o zemní pozorovatelny, zákopy nebo okopy. Obrovské množství komunikací a dalších typů objektů sloužících k obsluze a provozu železné opony," poukazuje na skutečnosti děkan filozofické fakulty ZČU a vedoucí expedice Pavel Vařeka. „Když půjdeme po lese, jako turisté, tak těmto věcem mnohdy nerozumíme, nechápeme, oč jde. Souvisí to také s tím, jak se železná opona pomalu vytrácí z povědomí, zejména u mladé generace, což je škoda," dodává.

V lese za rotou Vašíček pracují také studenti archeologie z Finska a Polska. „Máme zde položeny sondy (vymezený prostor pro odkryv zeminy, pozn. red.) přes lesní průsek a samotný průběh drátěného zátarasu. Metoda odkryvu je stejná jako v jiných archeologických lokalitách. Hledáme otisky objektů, ty mohou být v různé formě. Vlastní věci, ztrouchnivělé sloupky," dále ukazuje Světlík a dodává, že „Na tomto příčném odkrytí máme odhalenou příjezdovou či zásahovou cestu, včetně vyjetých kolejí s otisky pneumatik. Navazuje kontrolní orní pás ke zjišťování pohybu narušitele, dvě jámy po sloupech drátěného zátarasu, další orní pás a menší díra po sloupku odrazové stěny proti zvěři. Nebyla to klasická signální stěna, jak byla používaná od poloviny šedesátých let minulého století. Je výrazně starší. Šlo o druhou stěnu ke stěně elektrického zabezpečení ochrany státních hranic, kde bylo napětí mezi třemi až šesti tisíci volty. Což bylo při doteku smrtelné napětí."

Dobu železné opony si pamatují dnes ještě žijící lidé. To archeologům pomáhá v práci. Spolupracují totiž s antropology, kteří se ptají očitých svědků.

Pohraničníky považují za jakési veterány studené války. „Jako jediní měli trvalé právo použít zbraň. Sloužili v každodenní atmosféře nebezpečí napadení. Ten souboj, byť ideologický, o hranici tady probíhal," říká student archeologie a pokračuje: „Ukazuje se, že zdaleka ne každý pohraničník byl ale předem pečlivě prověřen státní mocí. Víme to z různých archivních prací. Bylo mezi nimi spoustu lidí, kteří nesouhlasili s tím režimem, dokonce ze služby zběhli do Rakouska nebo Německa. Dnes těžko soudit, byli to branci, jako mnozí jiní. Otázkou je, jak se k tomu stavěli pohraničníci z povolání."

Důležitá pro pohraničníky byla spolupráce místních. „Ve chvíli budování signálních stěn měli pomocníci pohraniční stráže nezastupitelnou roli v celém systému. Hlásili každý pohyb neznámých osob v přilehlých vsí.

Experti z univerzity se zaměřili v oblasti Českého lesa na zmíněnou rotu Vašíček a jde vůbec o první archeologický výzkum železné opony v celoevropském měřítku. Výsledkem jejich práce bude krom jiného i katalog pozůstatků po železné oponě.

Autor: Antonín Hříbal

1.9.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Böttgerův památník a jeho blízké okolí chce zvelebit obec Obora
9

Chátrající památník u hranic čeká záchrana

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí
12

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí

Písničkář hrál, zpíval i vyprávěl příběh z Kladrub

Kladruby – Komorní prostředí sálu muzea v Kladrubech navštívil písničkář a zakládající člen sdružení Šafrán Vladimír Veit.

Nehoda tří nákladních aut uzavřela dálnici D5 u Sv. Kateřiny

Tachovsko – Zranění dvou lidí si vyžádala dopravní nehoda tří nákladních vozů, která se stala v sobotu ráno na dálnici D5 u Svaté Kateřiny.

Zámek v Cebivi mění majitele

Cebiv – Hlavním krokem v otázce stavby bylo především vyřešení vlastnictví. Již delší dobu se totiž o zámek sváděl spor hned několika majitelů. Z nichž ale ani jeden nejevil větší zájem o případné opravy. Nyní se ale situace zcela změnila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies