PP Maršovy Chody leží na samém okraji (úpatí) Českého lesa jižně od stejnojmenné obce. Pramenná loučka je při pohledu od vsi schovaná za pásem vzrostlých dřevin a lze ji snadno minout. Ještě složitější je ve změti křovin, náletových porostů a bažin dojít k PP Milov. Je součástí nové divočiny v pramenné oblasti Václavského potoka jihozápadně od městečka Přimda.

Z hlediska vegetace jsou v obou PP nejcennějšími biotopy nevápnitá mechová slatiniště, zde přestavovaná asociací Sphagno warnstorfiani – Eriophoretum latifolii, tady ostřicovými lukami s bohatým podrostem mechů (včetně některých rašeliníků), se suchopýry širolistým a úzkolistým a řadou vzácných a chráněných druhů. Z nich se zmíním zejména o orchideji kruštíku bahenním, jehož bohatá populace byla bezesporu hlavním motivem pro vyhlášení PP Maršovy Chody. Společný je i výskyt prstnatce májového pravého, vachty trojlisté, kozlíku dvoudomého či zábělníku bahenního, jež na Tachovsku a v Českém lese představují typickou skupinu rostlin ostřicových luk na rašelinách a slatinách. Zajímavý je i nedávný nález vzácné ostřice dvoudomé v PP Milov.

S trochou nadsázky vždy říkám, že jelikož kytky neutíkají a nelétají, je v Čechách asi více botaniků než zoologů. Jak jinak si vysvětlit častou absenci ucelených údajů o fauně chráněných území.

Co říci z tohoto pohledu k PP Milov a PP Maršovy Chody? Určitě tu lze potkat některé z obojživelníků či plazů. Vyloučen tedy není výskyt některých skokanů, čolků nebo zmije obecné a ještěrky živorodé. Tu jsem ostatně zaznamenal na většině podobných lokalit v Českém lese. Samozřejmě v obvodu přírodních památek mohou hnízdit někteří ptáci, jimž tento biotop vyhovuje.

Z hlediska ochrany přírody – tedy z pohledu zachování chráněných fenoménů, jimiž jsou luční slatinná druhově bohatá společenstva – je podstatné občasné kosení porostů spojené s regulací náletových dřevin (olše, břízy, vrby). Bez těchto zásahů by na místě louček v poměrně krátké době rostly olšiny a vrbiny. Ani v jednom případě nejde rozhodně o primární bezlesí, tedy bez přispění člověka je současný stav dlouhodobě neudržitelný.

Miroslav Trégler