VYBERTE SI REGION

Příslušník SNB neuměl značky vozidel. Cadillac si na hranici spletl s Volhou

Rybník, Přimda – Vyrazili jsme na jízdu veteránů po pašeráckých stezkách. Dělali jsme záda přimdskému organizátorovi Antonínu Hofmeisterovi.

27.5.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
77 fotografií
Konala se Jízda po pašeráckých stezkách.

Konala se Jízda po pašeráckých stezkách. Foto: Josef Holek

Slunko začíná při nedělním ránu pěkně pražit a malá příhraniční víska Rybník na Domažlicku se začíná plnit automobilovými veterány. Koná se tu totiž  tradiční Jízda po pašeráckých stezkách, kterou pořádá přimdský Auto moto veteran klub Český les v čele s Antonínem Hofmeisterem. „Připravíte s námi trať," houkne na nás organizátor. Jasně, rádi.

Ještě ale musíme pár desítek minut počkat, než náš průvodce vyřídí přihlášky. „Přijelo zhruba šedesát automobilů a stejné množství motorek," nahlíží pan Hofmeister do tabulek a odchází ke startovní čáře, aby účastníky poučil o bezpečnosti a seznámil je s tratí.

A je odstartováno. Co půl minuty vyráží od zdejšího penzionu jeden vetrán za druhým. Na startu vidíme Pragy, Tatry (Tatraplan a 603), Škody, řadu Triumphů, Volksvageny, Mercedes, Jeepy, Dodge, Jaguara, MG ale i obrovské a okřídlené „ameriky". Prostor se plní i namodralým kouřem z motorek, především Jaw a ČZ.

Na startu

Přihlížející fandí, šoféři i jejich něžný doprovod se uctivě uklání a nechává se fotit. Když odbrumlá poslední kousek, balíme zvukovou aparaturu a jedeme k lesu. Krásná asfaltka se po pár stovkách metrů mění v horší a nakonec končíme na hrubé lesní šotolině… A ejhle, najednou jsme u hraničního potoka a ocitáme se v bavorské vesničce Schwarzach. „Sakra, to byla rychlost," shodneme se.

Ani ne za pět minut zastavujeme ve Waldhäuseru, kde vysazujeme traťové inspektory a auta vytahujeme i ceduli. To aby šoféři věděli, že jde o kontrolní stanoviště, kde dostanou razítko. Stačíme udělat pár snímků a rozhlédnout se po krajině. Čas upaluje k poledni a vesnice je téměř liduprázdná. Jen pár usedlíků popíjí na terasách vychlazené  spezi (Fanta s colou pozn. red.).

Na cestě do Stadlernu konstatujeme, že ještě před více než pětadvaceti lety bychom se po zdejších cestách motat nemohli… V Čechách by nás jistě zhaftli (když ne zastřelili)  pohraničníci. Ale zpět od minulosti, nechceme si kazit zážitek.

Ve Stadlernu na parkovišti vysazujeme dalšího inspektora. Opakuje se tentýž scénář jako ve Waldhäseru. Víme, že máme pár minut navrch a tak přestávku využíváme k návštěvě místní přírodní dominanty – ostře řezaných skal, které se týčí nad městečkem. Když vyšplháme, rozvine se před námi část Českého lesa, ale i pořádný kus Šumavy. Z blaženého rozjímání nás vytrhne až hluboký hlas pana Hofmeistra. „Jedem," zavelí nekompromisně. Skáčeme z kamenů a jen tak tak se vyhneme zdvihlé hlavičce zmije, která se vyhřívala na slunci. „Mrcha," zaklejeme si a dáváme si setsakramentsky velkého majzla, abychom nešlápli na nějakou  kolegyni.

Pozor na kontraband

Opouštíme Stadlern a po státní silnici, linoucí se podél hranice, mastíme do Friedrichschängu. U hraniční závody bude připraven německý financ a prohlížet projíždějící účastníky. Co kdyby vezli nějaký ten kontraband… Musíme ale kvaltovat na nedalekou Pleš, kde bude cíl. Tam už se houfuje hlídka SNB (pro neznalce – Sbor národní bezpečnosti) a staví improvizovanou závoru. „Zastavíme všechny. Nemilosrdně," říká jeden z příslušníků a chystá si razítko.

My ale máme čas na vybalení tlampačů a zesilovače. Když si aparaturu připravíme, máme pár minut času, abychom s Antonínem Hofmeisterem probrali podrobnosti. Pořadatel je znalcem Českého lesa a jeho historie. Můžeme směle konstatovat, že jde o patriota. A organizaci podobných akcí má v malíčku.

„Vše chystáme měsíc dopředu. Musíme sehnat peníze, takže vyjednávám se sponzory. Jednám i se starosty obcí, kterými projíždíme a také vyřizuji veškerá povolení. Mimo jiné musím vyřídit i povolení ke vjezdu do přírodního parku," jmenuje veškeré své organizační povinnosti. Není to legrace, vždyť veteráni projedou například Mutěnínem, Poběžovicemi, Rybníkem a dalšími českkými a německými obcemi. „Cela trasa měří asi šedesát kilometrů."

Pašovalo se

Proč ale pašerácké stezky? Co se v okolí Pleše a Schönsee pašovalo? Ptáme se. „Cokoliv. Hlavně cigarety a dopisy od emigrantů do Čech a zase nazpět," zmiňuje Hofmeister. „Poslední případ se stal v roce padesát jedna." O leckterých „paších" měla přehled i StB.

To už se ale v zatáčce objevuje první automobil. Jde o Peugeot 203 (1954) Luďka Pytelky z Horšovského Týna. „Perfektní jízda, cesta byla prašná. Super počasí, i malé spolujezdkyni se líbilo," hodnotí řidič. V dotazování nás vystřídá esenbák. „A víte, pane řidiči, že jste byl u imperialistů?" dotírá muž v kožené bundě. „Vím, ale nic nevezu. Žádné rádio ani cigarety," přiznává šofér a má povolen vstup do republiky. Pro rýpaly – šlo jen o recesi.

Takto se do republiky dostanou další desítky aut. Za minulého režimu by to asi tak lehce nešlo. „A hele, přijíždí amerika," ukazuje příslušník na bílý Cadillac, který se přihupuje po cestě k závoře. „Pane řidiči, máte americký vůz," vystartuje hlídač závory. „Ale i ne, to je Volha," ozve se z obrovského kabrioletu. „Ale jistě, Volha, poznáváme. Státní návštěva ze SRN, prosím, jeďte," je najedou esenbák úslužný.
Nezbývá, než po projetí posledního nablýskaného kousku vyhlásit vítěze několika kategorií a rozjet se domů.

Autor: Josef Holek

27.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Böttgerův památník a jeho blízké okolí chce zvelebit obec Obora
9

Chátrající památník u hranic čeká záchrana

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí
12

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí

Písničkář hrál, zpíval i vyprávěl příběh z Kladrub

Kladruby – Komorní prostředí sálu muzea v Kladrubech navštívil písničkář a zakládající člen sdružení Šafrán Vladimír Veit.

Nehoda tří nákladních aut uzavřela dálnici D5 u Sv. Kateřiny

Tachovsko – Zranění dvou lidí si vyžádala dopravní nehoda tří nákladních vozů, která se stala v sobotu ráno na dálnici D5 u Svaté Kateřiny.

Zámek v Cebivi mění majitele

Cebiv – Hlavním krokem v otázce stavby bylo především vyřešení vlastnictví. Již delší dobu se totiž o zámek sváděl spor hned několika majitelů. Z nichž ale ani jeden nejevil větší zájem o případné opravy. Nyní se ale situace zcela změnila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies