Ale v uvedených vsích a v řadě jiných mají lidé opět kde nakoupit nejen základní potraviny, ale také drogerii a někde i některé domácí potřeby.

Většinu těchto obchodů provozují vietnamští spoluobčané. „U nás máme Vietnamce, kteří provozují místní obchůdek už dlouhá léta. Jsem ráda, protože snad nikdo z místních by se do provozování obchodu nepustil," řekla Deníku starostka Studánky Irena Zapletalová.

Vedení obce i lidé si chválí především dlouhou otevírací dobu, sedm dní v týdnu, široký sortiment a denně čerstvé pečivo.

Samotní provozovatelé venkovských prodejen to ale nemají jednoduché. „Lidí chodí málo. A stále se setkávám s předsudky, lidi mi tykají i když mě neznají. Nevadí mi to, už jsem si zvykla. Taky tu lidi hodně šetří, nebo to alespoň říkají. Když jim něco nabízím, tak pořád říkají nemáme peníze, nemáme peníze," řekla Deníku s úsměvem prodavačka Thi Dung Tong z prodejny v Hošťce.

V minulých desetiletích byla největším provozovatelem smíšených prodejen na vesnicích tachovská Jednota. Ta v devadesátých letech minulého a prvních letech současného století řadu prodejen uzavřela a odprodala. Některé se změnily na rodinné domky (Labuť, Holostřevy atd.), případně slouží jinému účelu, další pokračují jako prodejny pod novým majitelem – řada z těchto majitelů jsou právě příslušníci vietnamské komunity.

Mnohé prodejny ale spotřební družstvo Jednota i nadále provozuje. Především ve větších obcích a městech. A některé v uplynulých letech nemalými náklady zmodernizovala. Nové regály, chladící boxy a vůbec interiérové zařízení dostala například velká samoobsluha na náměstí v Boru, podobně byla zrekonstruována prodejna v Konstantinových Lázních. 

Tématu vesnických prodejen se věnujeme v pátečním tištěném Tachovském deníku na straně 2.

Jaroslava Hohlová