Dnes už budova patří do soukromých rukou a její jedinečné prostory byly zničeny a přestaveny pro obchodní činnost, konkrétně pro drogerii a obchod se spotřebním zbožím.

Veškeré dokumenty, fotografie, účtenky, pohlednice i jídelní lístky z doby předválečné i poválečné získali Karel Janda František Samec dlouhodobým sbíráním a poptáváním. "Obrátili jsme se na desítky lidí a tipů. Našli jsme bývalé zaměstnance hotelu a také potomky původních majitelů. Na vernisáž přijel i syn až ze Švédska, jsou tu hosté z Německa, ani jsme nedoufali v tak velkou návštěvnost," uvedli Samec a Janda.

Mezi návštěvníky byla i Jitka Dlouhá ze Stříbra. "Je to úžasná výstava, jsem ráda, že se koná. Našla jsem tu na fotkách mnoho známých a příbuzných. Můj muž totiž kdysi pod Evropu pracoval," řekla návštěvnice.

Až ze Švédska přijel také Josef Dlouhý, přímý potomek majitele, který hotel vedl řadu let. "Ujel jsem dva a půl tisíce kilometrů, žiji sto kilometrů od polárního kruhu, do nejbližšího obchodu to mám osm desítek kilometrů," usmíval se Josef Dlouhý, který emigroval v roce 1968. "Jsem potěšen, že autoři takto připomněli slavnou éru hotelu, který byl pro mého otce srdeční záležitostí. Sám si jako dítě pamatuji, jak se otec choval k personálu a návštěvníkům, jak zde hrál v rohu gramofon a kolony autobusů zahraničních hostů. Jednou týdně si otec udělal volno a věnoval se rodině, jinak byl neustále v práci a maminka také, nejvíce jsme byli s babičkou," řekl Dlouhý.

Návštěvníci si poslechli mnoho zajímavostí z historie, povzdychli nad tehdejší cenou kila hovězího za 12,80 korun i nad velkým ročním obratem. Dozvěděli se, že druhý potomek slavného vedoucího hotelu žije v Bezemíně, i to že Stříbro má mnoho obyvatel, kteří v hotelu pracovali, či do něj chodili pravidelně randit.

Autoři poděkovali zaměstnancům muzea za instalování výstavy a zvou další návštěvníky, aby si přišli do muzea zavzpomínat. Mohou tak učinit do konce října.

Martina Sihelská