VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První let padákem vám změní pohled na svět

Erpužice – /VIDEO, FOTOGALERIE, REPORTÁŽ/ Motorový paragliding je letecký sport plný adrenalinu i pohody a odpočinku, člověk se při něm vznáší vzduchem s volností ptáka.

3.1.2013
SDÍLEJ:

Paragliding je letecký sport. Provozují ho i na letišti v Erpužicích nedaleko Stříbra.Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Visíte tři sta metrů nad zemí na desítkách tenkých šňůrek, nad hlavou velikou plachtu nafouknutou do tvaru obrovské matrace a na zádech v batohu dvoutakt z fichtla, který roztáčí dřevěnou vrtuli. Letíte, a krajina dostává nové obrysy, zůstává pod nohama. Pohled dolů se začíná podobat satelitní mapě. Tak by mohl znít velice hrubý laický popis leteckého sportu s názvem motorový paragliding. Už v osmdesátých letech minulého století jsem s kamarádem Mirkem Koubkem z Berouna uvažoval o letu s padákem. Jen tak se spustit s kopce. Jenže paragliding byl v té době v plenkách, materiál na výrobu se sháněl obtížně a my byli studenti. Po třiceti letech ale přichází pozvání k letu s motorovým padákem.

I když začátkem prosince je Tachovsko povětšinou pokryté sněhem, Stříbro a blízké okolí se tváří doslova jarně. Na letišti v Erpužicích mě vítá pilot Pavel Štěpán z letecké školy ze Lhoty u Stříbra. Podání ruky, pozdrav a bez zdržování jdeme na to. „Tam nahoře si tykáme, tak já jsem Pavel," dodá k pozdravu. Je pozdní odpoledne a brzy se stmívá. Vícenásobný mistr České republiky mi podává povinnou přilbu a nezbytné rukavice. Dole jsou nějaké tři stupně nad nulou, nahoře bude chladněji. „Naposledy jsem létal na Seychelách. A musím říci, že tam bylo podstatně tepleji," říká a kontroluje zařízení, které nás má vynést do nebe.

Padák doletí 
i bez motoru

Před startem se musí udělat zběžná prohlídka všech důležitých součástek. „To už máš nacvičené, jdeš kolem, koukáš se a prohlížíš, aby nic nebylo protržené, přeříznuté ať už z jakéhokoli důvodu. Motor musí pevně držet na místě, na kterém má být. Jde také o lidi dole, aby jim nic nespadlo na hlavu a byli v bezpečí. Padák doletí i bez motoru," usmívá se a ukazuje na jednotlivé součásti. Padák byl původně jako záchranný prostředek. Teprve až pak si ho lidé brali na záda a vrhali se s ním z kopců. My se vrhat nebudeme, jako pohon nám poslouží totiž motor.

Kam poletíme, je tak trochu jasné, nad Stříbro a v okolí přehrady. Jak vysoko mi vysvětluje Pavel. „Podle předpisů se smí létat v minimální výšce sto padesát metrů nad terénem. V zastavěné oblasti pak tři sta i výše. Samozřejmě nikdo neovlivní, jestli má nějaké potíže. Také při přistávání a startu máš nižší výšku. Nad letištěm můžeme létat i třeba metr nad zemí. Není problém, že by to neumělo letět nízko."

Naproti tomu nejvýše se létá nějakých patnáct set až dva tisíce metrů. To je ale podle pilotů paraglidingu už zbytečné. Z té výšky totiž stejně není nic pořádně vidět. „Ideální je letět někde kolem tři sta, čtyři sta metrů. Je to bezpečné a na zemi rozeznáváš detaily," vysvětluje člen české motorové reprezentace, čím také Pavel je.

Také Leonardo upíral pohled k nebi

Takovou výšku kolem dvou až tří set metrů je dobré mít už z toho důvodu, kdy pilotovi dojde palivo, ucpe se filtr nebo z nějakého jiného důvodu se zastaví motor. Je bláhové si myslet, že motor nějak za letu opět naskočí nebo ho pilot nastartuje. Agregát k pohonu vrtule a padáku je přeci jen stroj, dvoutaktní motor a tak stát se může cokoli. „Na padáku je pak ale možné bezpečně doplachtit na místo přistání," uklidňuje pilot a ukazuje mi, jak se mám nasunout na tříkolku, která slouží k tandemovému létání.

Těsně před startem se ptám, proč Pavel létá a co ho vlastně táhne k nebi. Odpovědí je mi úsměv na jeho rtech. „To nebudu říkat. Svezeme se a odpověď chci slyšet od tebe, zda se ti to líbilo."

Paragliding je letecký sport. Provozují ho i na letišti v Erpužicích nedaleko Stříbra.

První překvapení na tříkolce přichází v momentě, kdy zjišťuji, že se není o co opřít. V autě nebo malém letadélku máte k dispozici sedačku a logicky i opěradlo. U padáku ne. Uvědomuji si, že prostě člověk visí upevněn do popruhů. Plně se svěřuji do rukou a umu mistra létání a hlavou mi probleskuje myšlenka na jeden citát: „Když jednou okusíš létání, budeš už navždy kráčet po zemi s pohledem upřeným k nebi, protože tam jsi už byl a tam se stále toužíš vrátit." Kdysi ho řekl ten, kdo snil o létání – Leonardo da Vinci.

Pod nohama není nic, jen volný prostor

Motor řve a vrtule na zádi nasává vzduch a nafukuje ho do křídla padáku. Několikrát to trhne dopředu a už se suneme po letištní ploše. Po pár metrech se odlepujeme lehce od země a Pavel dělá první zatáčku vlevo a další. Prolétáme doslova několik metrů nad letištěm a vzápětí míříme vzhůru, směrem nad Stříbro.

Přilba tlumí ruch motoru, pilot je za zády a přede mnou otevřený výhled do kraje. Jediné, co mě v té chvíli napadá, že tady není podlaha. Jako v autě, v letadle nebo v balonu. Prostě visím na popruzích s tříkolkou a Pavlem v zádech a nad hlavou nafouklou matraci. Dole se prohání stádo srnek a srnců, vidíme káně ze shora. Kroužíme vedle Stříbra a přes boty dolu vidím městečko jako na dlani. V ruce mám kameru a fotím i točím o sto šest. Ohlédnu se dozadu a vidím zdvižený palec pilota, jako znamení, že je vše ok.

Čas letí tak nějak moc rychle, nevnímám ani prosincový chlad a míjíme přehradu Hracholusky. Za lesním porostem už se ukazuje pole a blíží se letiště. „Je vše v pořádku?" ptá se a já souhlasně přikyvuji. „Dáme zatáčku?" opět kývu a už jdeme do vývrtky. Odstředivá síla dělá divy, i přesto se mi daří držet kameru v záběru. A zpět na druhou stranu. Paráda, tomu říkám tobogan. Najednou je ticho. Motor vypovídá službu. Nevadí. Klidně se sneseme na letištní plochu a perfektně přistaneme.

Sundám přilbu, vysoukám se z popruhů. Paraglidisté takto létají kolem dvou hodin na jeden start. My letěli půl hodiny, ale zdálo se mi to jako pět minut. Začínám chápat, proč se lidé vydávají na kopce a spouštějí dolů na křídlech padáků. Ten pocit se nedá popsat, to chce zkusit.

Ptám se Pavla, kde všude už létal a odpověď mě opět překvapuje. Krom Evropských zemí létal v Brazílii, Číně a před nedávnem se vrátil ze Seychel, kde na ostrově Aldabra natáčeli 3D film, který se bude promítat v televizi a kinech. Film o přírodě dává dohromady 33 členný filmový tým Steve Lichtaga sestávající se z odborníků z Jižní Afriky, USA, Nového Zélandu, Seychel, Keni a Česka.

Motorový paragliding není jen o rekreačním létání. Má také své závody v různých disciplínách. „Divácky jsou přitažlivé slalomy, sbírání míčů nebo přehazování předmětů z místa na místo. Soutěží se paralelně nebo na čas. Další ze soutěží je ekonomická disciplína. Paraglidista dostane dva litry benzínu a cílem je vydržet co nejdéle ve vzduchu," přibližuje systém soutěží.

Nejdřív do školy, pak na nebe

A jak se dostat do nebe na padáku s motorem na zádech? „Přihlásit se do letecké školy a absolvovat výcvik. Podmínkou pro motorový paragliding je lékařské vyšetření leteckého lékaře. Pak přijde teorie, praxe, navigace, meteorologie, zdravověda…" vysvětluje Pavel, který je instruktorem, tandempilotem a inspektorem technikem. Před dvaceti lety, v sedmnácti letech začal poznávat zemi z výšky tím, že poprvé vyskočil z letadla. S padákem na zádech. Časem si začal na záda připevňovat motor a dodnes se věnuje právě motorovému paraglidingu.

Motory nad letištěm utichly, padáky jsou opět sbaleny a vše je na svém místě, připraveno k dalšímu startu. Pavel vyladil karburátor a tandem bude zase normálně lítat. Následuje rozloučení, potřesení a pevný stisk ruky. „Tak jaké to bylo?" je poslední otázka. Ten výlet do oblak byl parádní, neopakovatelný. Už navždy budu kráčet po zemi s pohledem upřeným k nebi.

Autor: Antonín Hříbal

3.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Úspěšná chovatelka Věra Mandáková s  Františkem Janouškem
22

FOTO: Chovatelka plemene Aljaška získala pohár starostky

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Kraj rekordní a kuriózní

Plzeňský kraj - O nejčerstvější zápis se postaral Martin Kopřiva, ušel 666 km.

O víkendu startuje okresní přebor

Tachovsko – Předehrávaným třináctým kolem soutěže odstartuje tento víkend okresní přebor druhé třídy. O první podzimní body bude bojovat čtrnáct týmů, včetně čtyř nováčků.

AKTUALIZOVÁNO

FOTO, VIDEO: Ulicemi Tachova tekla nafta, skvrna se táhla devět set metrů

Tachov – Skvrnu vyteklé nafty v délce několika stovek metrů museli ve středu dopoledne likvidovat hasiči ve spolupráci s silničáři v centru Tachova.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení