Členové souboru tentokrát nastudovali parodickou komedii Příběh Divokého Západu podle scénářů Vlastimila Pešky. Představení se koná v sobotu 10. července od 17 hodin v přírodním divadle v Josefově Huti u Pavlovic, na levém břehu Mže, přibližně 50 metrů vpravo od bufetu Za Řekou. Hraje se za každého počasí a vstupné je dobrovolné.

Při představení bude také zahájen prodej nové knihy Stará kráska Josefova Huť – Putování známým neznámým údolím Mže. Publikace pojednává o údolí Mže mezi Kočovem a Ošelínem.

„Letošní premiéra, představení Příběh Divokého západu, bude již dvanáctou premiérou Divadla Podkova v Josefově Huti,“ sdělil Deníku režisér a principál souboru Michal Pavlík. „První představení se na zdejší scéně hrálo v roce 1998 a od té doby se každé léto připravuje nová premiéra,“ dodal.

Zajímavostí souboru je, že herci jsou z různých koutů země. „I díky tomu, že každý herec je odjinud, se část týmu každý rok obmění. Herce většinou osobně oslovuji podle počtu rolí ve hře, která se pro nadcházející sezonu vybere. Všichni jsou amatéři ve věku přibližně od 14 do 20 let. Letos diváci uvidí na příklad Lenku Přichystalovou z Teplic, Jana Hrdličku z Veselí nad Moravou či Lucii Kracíkovou z Horšovského Týna,“ uvedl dále Pavlík.

Do repertoáru vybírá většinou hry, které už někde viděl zinscenované. „Hry si pak zapůjčujeme přímo od autorů a upravujeme si je do našich podmínek, pro naši scénu. Naposledy jsme nacvičili v loňském roce představení Slunce, seno, Josefova Huť, které vzniklo podle známých Troškových filmů.“

Herci se v Josefově Huti scházejí vždy přibližně na týden, během něhož nacvičí samotné představení přímo na scéně. Všichni už podle Pavlíka ale přibližně měsíc dopředu mají scénáře, aby se naučili ještě před příjezdem na nácvik své role. Dopředu se též připravují všechny kulisy a kostýmy – ty sestavuje užší tým lidí, kteří jsou z bližšího okolí. Jsou to samozřejmě někteří herci a pak především ti, kteří během projektu vykonávají funkce nápovědy a technické zázemí. Přímo nácvik hry je pak spolupráce celého kolektivu.

Zeptali jsme se principála, proč se sídlem divadla stala zrovna Josefova Huť. „To je záludná otázka. Sám nevím. Ale asi to bude právě tím, že divadlo jsem zakládal já a má rodina má v Josefově Huti kořeny.“ Na letních divadelních představeních pak herce podle slov režiséra baví nejen to, že je pohromadě parta přátel, ale i to, že může rozdávat lidem radost. „Rádi se každý rok jednou sejdeme, těšíme se na sebe a divadlo je právě tím, co nás všechny spojuje a znamená hodně v našich životech,“ uvedl Pavlík.