VYBERTE SI REGION

Rod Kolowrat-Krakowských získal sady pamětních medailí

Tachovsko – Čtyři příslušníci slavného českého šlechtického rodu Kolowrat-Krakowských, který má silnou vazbu k Tachovsku a zejména pak k okolí Přimdy (Kolowratovy lesy spravují velké lesní hospodářství v této oblasti), jsou vyobrazeni na pamětních medailích, jejichž stříbrná a zlatá emise se na přelomu roku dostala do prodeje.

22.1.2016
SDÍLEJ:

Maximilian, Francesca a Dominika Kolowrat-Krakowských (zleva) s medailí, která na jedné straně zobrazuje erb rodu a na druhé portrét jejich otce a manžela Františka Tomáše.Autor: Česká mincovna

Akademický sochař Michal Vitanovský vytvořil na tzv. averzní strany medailí portréty čtyř potomků slavného pokolení – Leopolda Filipa, Alexandera Josepha, Jindřicha Viléma a Františka Tomáše. Právě v týdnu, kdy si připomínáme dvacáté výročí úmrtí Jindřicha Viléma, to oznámila Česká mincovna Jablonec nad Nisou.
„Medaile jsou výjimečným spojením uměleckého provedení a atraktivního sběratelského tématu. Páni z Kolowrat hráli v české historii a politice nezanedbatelnou úlohu a omezeným emisním nákladem medailí jejich roli mincovna jen potvrzuje," vyjádřila se za mincovnu Jana Kratochvílová.

Linie rodu Kolowrat-Krakowských odvozuje svůj název od hradu Krakovec u Rakovníka, který zakoupil v roce 1443 Albrecht z Kolowrat (1422–1470) a založil nejpočetnější větev Kolowratů. Představitelé rodu vždy zastávali významné funkce. Najdeme mezi nimi purkrabí, hejtmany, nejvyšší zemské soudce, církevní hodnostáře, královské místodržící a nejvyšší kancléře.

V současné době jsou pokračovateli rodu Maximilian Alexander a Francesca Dominika Kolowrat-Krakowských. Jsou to děti Dominiky a Františka Tomáše Kolowrat-Krakowských, který se po roce 1989 spolu se svým otcem Jindřichem Vilémem vrátil z emigrace do České republiky.

Podle slov Maximiliana Kolowrat-Krakowského předčila výsledná podoba pamětních medailí očekávání pokračovatelů rodu.

„Nejobtížnější rozhodování bylo, které čtyři zástupce rodu na medaile vyobrazit. Byla jsem příjemně překvapena, kolik členů rodu se v dobrém zapsalo do dějin nejen naší země, ale celé Evropy," dodala sestra hraběte Maximiliana, Francesca Kolowrat – Krakowská.

„Největší břímě ale nesla naše maminka, Dominika Kolowrat – Krakowská, která celý proces exekutivně zajistila, a to od prvotního jednání až po konečné schválení podoby všech medailí. A za to jí budiž velký dík," připomněl Maximilian.

Již zmínění čtyři vyobrazení příslušníci významného rodu zastávali funkce poslance říšské rady, Alexander byl automobilovým závodníkem a vůbec propagátorem motoristického sportu (dodnes se v červnu v Přimdě jezdí Jízda Saši Kolowrata historických vozidel), medaile připomínají československého diplomata a filantropa a obnovitele rodového majetku, milovníka umění a filmového producenta. Autorkou grafické předlohy rodového erbu s dvojjazyčným mottem „Věrně a stále – Pro fidelitate" pro reverzní stranu medailí je pak Barbora Solperová.

Část výtěžku z prodeje medailí poputuje zdravotně postiženým dětem prostřednictvím Nadačního fondu Kolowrátek, který založili Maximilian, Francesca a Dominika Kolowrat-Krakowských v únoru roku 2008 u příležitosti 65. výročí narození hraběte Františka Tomáše. Kolowrátek pokračuje v mecenášské tradici rodu a jeho aktivity směřují do oblasti kultury, vzdělávání a do podpory osob v tíživé sociální situaci. Kolowrátek podpořil i několik projektů na Tachovsku.

Autor: Jiří Kohout

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

Kameny se mohly vyvalit do silnice

Černošín – Kostel svatého Jiří, který je dominantou města Černošína, má od nového roku nového vlastníka. A postupně se začíná pracovat na opravách.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.