„Romská problematika se prolínala téměř všemi vyučovacími předměty jako průřezové téma multimediální výchovy,“ uvedla ředitelka školy Lenka Hovězáková.

„Seznamovali jsme děti s historií Romů, s jejich kuchyní, tradičními řemesly, uvedla hlavní organizátorka Dagmar Esserová. Děti například vytvářely věci ze železa, včetně podkov a tepání. Vařily tradiční romská jídla. Recept na oblíbené placky nabídla sedmačka Ivana Hlaváčová. „Z polohrubé mouky, prášku do pečiva, vody a špetky soli vytvoříte těsto, rozválíte z něj placky, které pak pečete na sucho na kamnech. Pak se pomažou máslem a trhají se jako příkrm k masu.“

„Zaměřili jsme se na audio a video prezentaci. Ukázali jsme dětem, v jak špatných podmínkách žijí Romové na Slovensku a naopak jak například v Anglii. Promítali jsme i ukázky ze zatýkání Roma a jaký okolo toho jeho rodina dokáže udělat humbuk. Nabídli jsme jim tak možnost, aby viděli, jak někteří žijí a jak by mohli žít. Chceme, aby pochopili, že každý z nich má svůj osud ve vlastních rukou,“ uvedla Dagmar Esserová.

„Nejvíc se mi líbila práce s plechem , vyráběl jsem knoflíky,“ svěřil se Martin Janů. „Čím bych chtěl být, zatím přesně nevím, ale rozhoduji se jestli zedníkem, elektrikářem nebo automechanikem.“ Přidala se i spolužačka Nancy Lasnová: „Z celé akce se mi nejvíc líbilo vaření a tato závěrečná romská besídka. Sama jsem na ní také zpívala a tancovala.“

Ve škole, kde je evidentně část dětí romské národnosti, se k ní nikdo otevřeně nehlásí. „V papírech mají všichni napsanou českou a nás to ani nezajímá, nezjišťujeme to. Jediný, kdo se u nás hlásí k romské národnosti jsou dva pedagogičtí pracovníci,“ řekla ředitelka Lenka Hovězáková. A nešetřila na ně chvály. „Jsme s nimi naprosto spokojeni, jsou naprosto spolehliví,“ dodala.

Dále uvedla, že připravují další akce podobného charakteru. „Chceme pokračovat v cyklu o menšinách žijících v České republice. Ty příští se budou týkat například Slováků nebo Vietnamců,“ řekla ředitelka Lenka Hovězáková.