A právě o šibenici a také katovnu se před časem začal zajímat průvodce a amatérský historik Libor Marek. Svá nastudovaná zjištění pak publikoval ve spolupráci s Tachovským deníkem a uspořádal do těch míst výpravu se zájemci o historii. Nyní chce město šibenici více ukázat lidem, okolí upravit, umístit informační cedule a přilákat tak turisty.

Šibenice u Přimdy není jediná na území dnešního Tachovska. Ale bude jedinou s archeologickým průzkumem. „Šibenici měl Tachov, také Planá, Černošín a Stříbro. Prozkoumaná ale nebyla ani jedna. Nejbližší probádaná je v Bečově nad Teplou, je i částečně zrekonstruovaná," řekl Deníku Nikola Rayman, archeolog z Muzea Českého lesa v Tachově. V podobném duchu uvažují i Přimdští. Více zviditelnit chtějí kamenný, původně asi dva metry vysoký, věnec. „Uvažuje se i o dřevěné části nad tímto věncem. Nejprve se ale musí provést archeologický průzkum, abychom se o stavbě něco dozvěděli. Například, kolik tam bylo popraveno lidí," dále popisuje archeolog a dodává způsob, jak je možné dobrat se množství popravených. „Většinou je zakopávali u šibenice." Prvotní impuls k amatérskému bádání o šibenici byly písemnosti, které zanechal Ing. Jiljí Andrš. „Krásně se zmiňuje o Přimdě a okolí. Další zprávy o popravách, jménech a katovně jsme překládali z německy psaných zdrojů. Doslova a do písmene se tam píše, že katovna stávala blízko šibenice. Její využití ztratilo význam s reformami Marie Terezie, takže k roku 1790 se udává už jen jako opuštěná," dále popisuje badatel Marek a potvrzuje, že tato šibenice je jedinou částečně zachovalou na Tachovsku a stálo by za to udělat tam odborný výzkum.

Historické prameny podle Marka uvádí také další stavby související s hrdelním právem. „Na náměstí v Přimdě byl pranýř i šatlava. Mám k věci asi dvacetistránkové pojednání."

Město Přimda vítá provedení archeologického průzkumu. „Na radě nebyl při projednávání nikdo proti. Šlo by i o vynikající turistickou atrakci na naučné stezce," potvrdil Josef Rídl. Ten, po dohodě s archeologem Raymanem, už začal shromažďovat rozházené kameny na místo valu. „V současné době je pěkně vidět kruhový objekt šibenice, jejíž obvodové kamenné zdi byly postaveny bez základů jen na pískovém podloží. Kamenů je ale málo. S největší pravděpodobností byly kdysi dávno rozebrány lidmi a použity na jejich stavby," vysvětlil průvodce a zastupitel Rídl.

Dodnes se dochovaly jisté záznamy hovořící, kdo byl na šibenici popraven. „Margareta Zeitzinová byla sťata 14. března 1721. Dalším byl Hans Rauch. Toho pověsili na šibenici 14. ledna 1726. Léta páně 1743 a to 8. srpna byla vykonána zvláštní poprava. Kunigunda Nachtmaninová z Nové Vsi byla nejprve sťata mečem, její srdce bylo probodnuto kůlem a mrtvola byla zahrabána," přiblížil dávnou dobu Libor Marek.