Akce se konala v minoristkých zahradách, kde během chvíle vyrostly dvě desítky sněhuláků různých tvarů a velikostí a děti si poslechly zajímavou přednášku o tažných psech. Povoz se psím spřežením si pak na vlastní kůži vyzkoušely.

Některé děti stavěly samy, jiné ve skupinkách, dalším pomáhali rodiče a sourozenci. „My jsme ve skupince. Je nás celkem šest a jsme z keramického kroužku, proto jsme se rozhodly pro netradičního sněhuláka, děláme dinosněhuláka,“ válely sníh šestiletá Zuzana Levová a desetiletá Marie Burianová. „Pomáhá nám trochu také naše učitelka a našly jsme tu oříšky, tak jsme z nich udělaly oči,“ dodaly dívky.

Svou malou premiéru si užil Milan Vrána, kterému je deset let. „Úplně poprvé jsem sám postavil velkého sněhuláka. Dříve tu žádný sníh nebýval, tak nebylo z čeho stavět, ale teď je to paráda, chodím také hodně často bobovat, taková zima se mi opravdu líbí, jinak ji rád nemám,“ užíval si sněhových radovánek Milan Vrána.

Všechny účastníky také zaujalo vyprávění Milana Joba, který představil svou psí smečku. „To je taťkovo koníček, kterému se věnuje snad pětadvacet let,“ smála se Kamila Jobová. „Opravdu je to tak, míval jsem dokonce i dvanáct psů, a to jsem si původně pořídil jen jednu fenku, abych s ní mohl chodit běhat,“ připomněl si počátek budoucí chovné stanice Milan Job, který domu dětí přislíbil další spolupráci.

Vyhodnotit nejhezčího sněhuláka bylo těžké. Nakonec však porota rozhodla, vyhráli všichni a dostali diplomy s čokoládou a ti opravdu nejzajímavější sněhuláci svým autorů vybojovali také sněhuláky, ovšem z dortového těsta.