Spolužáci se setkali po šedesáti letech, přijel i učitel

K takové události došlo v sobotu odpoledne v obřadní síni tachovského zámku.

Dnešní pětasedmdesátníci jsou absolventy školy v Kostelní ulici. Jak vysvětlili, nebyla to škola základní ale střední. Povinná školní docházka sice trvala tak, jako dnes devět let, ale dělila se na pětiletou národní školu a čtyřletou školu střední.

Tenkrát vycházející čtvrtý ročník střední školy učil jen o málo starší učitel Jaroslav Vaněk. „Jsem o šest let starší než tito moji žáci. Do Tachova jsem přišel učit jako devatenáctiletý," vzpomínal učitel, který na setkání přijel z rodných Přeštic i s manželkou, s níž letos v srpnu oslaví šedesátileté výročí svatby. „Jezdím na tato setkání pravidelně a rád, vždyť vzpomínky na svůj první učitelský post mám spojené s mládím. Jsem rád, že mohu vaším prostřednictvím Tachovanům vzkázat, že jim my z vnitrozemí až závidíme jejich město. Máte to tady krásné, pokaždé když přijedu vidím neuvěřitelné změny k lepšímu. Dokázali jste tu hodně," chválil bývalý učitel Vaněk.

Většina spolužáků stále žije v Tachově, někteří se však rozprchli do nejrůznějších koutů Česka. Až z Chomutova přijel na setkání třídy po šesti desítkách let Vladimír Koníček. Ten dokonce složil u příležitosti tohoto jubilea pro své někdejší spolužáky báseň. „Jsem tachovský rodák, ale teď už se sem dostanu jen právě při podobné příležitosti. Ze školy jsem tenkrát šel na hornické učiliště. Pak jsem se odstěhoval do Mariánských Lázní, kde jsem dlouhé roky dělal školníka na hotelové škole. A nakonec mě osud zavál do Chomutova," vzpomínal.

Jaroslava Hejná, za svobodna Kopicová, jezdívala do školy v Kostelní ulici z Pernolce. Teď přijela za svými spolužáky z Benešova u Prahy. „V roce 1957 jsem se tam vdala. Dřív, když žili rodiče, jsem se na Tachovsko vracela často, teď už jen sporadicky. Na setkávání ale jezdím pravidelně, je na co vzpomínat. Ale ono v našich letech už někdy to vzpomínání trochu bolí. Zemřeli rodiče, odešli už i někteří spolužáci," posteskla si a dodala: „Vylepšilo se to tady, a o hodně."

Na radnici přivítal někdejší spolužáky starosta Ladislav Macák. Po slavnostním přípitku sklenkou šampaňského, se už jen vzpomínalo na zážitky ze školních lavic, na bývalé kamarády a učitele.