„Čas od času se nějaký nápis objeví, ale není to jinak časté," řekl Deníku starosta Tachova Jiří Struček. Město na rozdíl od ostatních na odstranění vynakládá částky v řádech desítek tisíc korun, což je stále malá částka. V některých případech mohou jít opravy po nočních umělcích až do řádů milionů.

Starosta je také rád, že si sprejeři nevybírají za své cíle historické památky, kterých se v Tachově nachází hned několik. „Zatím se nestalo, aby byla posprejována nějaká památka. Za což jsme velice rádi, jelikož zde by mohla být škoda nevyčíslitelná," vysvětlil Struček.

Město ovšem tento druh umění nezatracuje. Sprejeři se mohli předvést na horolezecké stěně, která se nachází v areálu komunitního centra. A zahanbit se rozhodně nenechali. „Musím říct, že se na stěně opravdu vyřádili. Nebál bych se tuto práci nazvat uměleckým dílem," s nadšením řekl starosta Tachova a dále pokračoval o dalším možném legálním prostoru. „Momentálně žádné podobné místo nemáme, ale když by se podobná věc opakovala, klidně opět dáme prostor místním sprejerům."

Kladný vztah ke graffiti mají i ve Stříbře, přestože se s malým procentem nápisů také setkávají. „Není to žádná alarmující situace. Ale když se ne baráku udělá nová fasáda a hned na ní někdo nasprejuje nečitelný znak, to podle mého není umění, ale ničení," sdělil svůj názor starosta Stříbra Karel Lukeš.

Krom těchto a podobných malých problémů je město graffiti nakloněno. Například minulý rok tento styl umění představili veřejnosti na slavnostech, kdy byl pozván jeden z předních tvůrců graffiti v Čechách, aby zde vytvořil jedno ze svých děl. Jeho práce nyní zdobí klubovnu ve stříbrském kulturním domě. Zástupci města by klidně spolupracovali i s místními sprejery. „Kdyby někdo přišel s nápadem na legální plochu, určitě bych s tím neměl problém," dodal Lukeš.

A jaký je pohled na celou věc z druhé strany, tedy z osoby pouličních umělců? „Graffiti je pro mě hlavně druh pouličního umění. Patří to proste do hip hopu a tahle kultura je mi blízká už od mala. Proto to dělám. Komunita lidí, která se v tom pohybuje se v celku zná a ví o sobě, je v tom také hodně rivality, a to mě na tom taky baví, to předhánění se," vysvětlil sprejer, který nechtěl být jmenován.

Podle sprejera, jehož jméno je redakci známo, je příprava na papíře důležitá, ale samotné použití spreje je naprosto něco jiného. „Přijde den, kdy vezmeš do ruky sprej, slyšíš ten krásnej zvuk, cítíš tu nasládlou vůni a zamiluješ se."

Legální plochy by Deníkem oslovený umělec využil, ale bere je spíše jako trénink. „Neříkám, že chodit pouze na legál je špatná věc, právě naopak, je to super, někdo něco dělá a nesedí doma. Ale mě osobně tam chybí takový ten pocit rizika, že tě můžou chytit. To riziko, to je totiž ta vášeň," dodal.