Čtyři snímky zachycující listopadové dění na náměstí v Tachově. První demonstrace, které se 23. listopadu zúčastnilo několik set lidí. Atmosféra dalších shromáždění, která se konala v odpoledních hodinách každý den a vyvrcholila v pondělí 27. listopadu 1989 manifestací v rámci generální stávky. Ve výlohách obchodů a provozoven se objevovaly letáky a plakáty s revolučními hesly a sděleními.

Sametová revoluce v datech

Chronologie listopadových událostí v Tachově:

17. listopad 1989 násilné potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v Praze, následuje medializace tohoto aktu násilí v zahraničních i čs. médiích.

Víkend 18. 19. listopadu prosakování prvních informací mezi veřejnost.

20. listopad první kontakt, Jan Vácha a Jaroslav Šmíd vyráží do Prahy pro informace, kde se setkávají s Alexandrem Vondrou. Jaroslav Černý vyjíždí do Prahy za studenty do Mánesu pro tiskoviny a další informace.

21. listopad Československá strana lidová vydala Odsouzení brutálního zákroku bezpečnostních složek proti mládeži 17. listopadu 1989.

22. listopad příprava první demonstrace v Tachově.

23. listopad první protirežimní demonstrace na náměstí v Tachově za účasti za účasti asi 300 lidí.

24. listopad setkání předsedy a místopředsedy Městského národního výboru Tachov s představiteli opozice. Formování Občanského fóra v Tachově. Mítink za účasti 500 lidí.

26. listopad manifestace na náměstí s vystoupením předsedy městského národního výboru a tajemníka.

27. listopad úspěšný průběh generální stávky. Na tachovském náměstí se sešlo asi 2000 lidí, několik set lidí se zúčastnilo stávky také na náměstích ve Stříbře, Plané a Boru.

Zdroj: Publikace Valeš 2007

Občanské fórum se v listopadu v Tachově formovalo také z iniciativy uraňáků

Když se řekne Občanské fórum, v souvislosti s Tachovem se řadě pamětníků vybaví jména jako Rudolf Tomšů, který se stal tiskovým mluvčím OF, dále to byli třeba Jiří Hlávka, Kamil Báča, Antonín Zíka, Ivan Dranko, či Vítězslav Padevět. Posledně jmenovaný se s Deníkem podělil o vzpomínky na zakládání hnutí.

Padevětovi bylo v listopadu 1989 jednatřicet let a pracoval v Uranových dolech. Právě pracovníci Uranových dolů Tachov se řadili mezi průkopníky Občanského fóra v Tachově. „V podstatě hned, jak začaly demonstrace v Praze a přicházely o nich zprávy, zformovala se na dole Vítkov velká skupina lidí, kteří do toho šli," popsal Padevět.

„Hodně v té souvislosti vzpomínám na Jirku Hlávku, který nedávno zemřel. Byli jsme spolužáci ze střední školy, pak jsme spolu také studovali na vysoké. Jirka Hlávka patřil k hlavním strůjcům vzniku Občanského fóra v Tachově."

Že se hnutí formovalo právě mezi uraňáky, je podle jeho slov logické. „Na uranových dolech byla tvrdá práce, bylo to takové hodně chlapské zaměstnání s relativně malým počtem komunistů v kolektivu," komentuje dnes s úsměvem.

Ale vážně dodává, že v prvních dnech slyšeli iniciátoři revolučního dění ze strany vedení šachty různé výhrůžky všelijakých sankcí za účast a iniciativu na protestech, které ovšem postupně utichaly a nikdy nebyly naplněny. „Také se proslýchalo, že okolo Tachova byli údajně shromážděni milicionáři připraveni případně zasáhnout. Ale pravda je, že ze strany tehdejší policie ani armády proti demonstracím nikdo nezasahoval. Určitě si průběh demonstrací točili a fotili estébáci, ale to bylo všude."

Jak Vítězslav Padevět říká, listopadové události byla krásná doba plná tolerance, euforie. „Živě vzpomínám na stříhání železné opony nedaleko Rozvadova ministry Genscherem a Dienstbierem. V revolučních týdnech, to byla většina lidí rozjařená, byli jsme sjednocení, prostě byla stále skvělá nálada. Škoda, že se očekávání toho, co přinese Listopad, naplnilo jen zčásti," uvedl pamětník.

Jeden z iniciátorů založení Občanského fóra v Tachově začal v roce 1993 podnikat v potravinářství. Provozoval potravinářský velkoobchod, několik prodejen, kanceláře měl donedávna i v Tachově, i když jeho aktivity sahají především na Mariánskolázeňsko.

Padevět se nestraní ani politiky, vstoupil do TOP 09, v roce 2010 se stal na dva roky starostou Velké Hleďsebe a letos kandidoval do Senátu. „Sice neúspěšně, ale byla to moc hezká zkušenost," řekl Padevět, který se mimo jiné angažuje v charitě a jak Deníku řekl, podporuje například stavbu škol v Nepálu či zařízení Klokánek v Janovicích nad Úhlavou.