Před rokem 1989 dalším zásadním problémem při pokusu navštívit hrádek byla skutečnost, že památka ležela v přísně střeženém hraničním pásmu. Určitým vodítkem pro neodbytné hledače mohla být silnice vedoucí z Ostrůvku ke Zlatému potoku a dále pak ke státní hranici či k vojenské hlásce na vrchu Havran.

V lese nad ohbím cesty se tyčí zhruba do úrovně korun stromů půvabná oblá skalka, obklopená příkopem, sousedícím s kamenem, jakýmsi převisem, připomínajícím jeskyni, o níž se dočteme, že „tam deset lidí může sedět“. Při pokusu o výstup na vrchol skalky člověka zaujmou stupně, vytesané do masívu těsně pod vrcholem, či jamkovité útvary, které zřejmě kdysi sloužily k uchycení kůlů dřevěné konstrukce hlavní obytné budovy hrádku. Literatura hovoří také o nálezu střepů středověkého původu, bohužel údajně není známo, kde jsou dnes nalezené předměty uloženy.

Objekty kolem Starého zámku zřejmě tvořily jakési předhradí. Stavby v severní části předpokládaného areálu nejspíše byly ze dřeva. Od samotné devět metrů vysoké skalky je obklopoval jen nezbytně upravený kruhový příkop, na severní straně opatřený ještě valem. Je možné, že vrchol valu zabezpečovala ještě palisáda, hradba ze zašpičatělých otesaných klád.

Dřevěné stavení na vrcholu skalky zpřístupňoval především vysoký dřevěný žebřík či podobná lehká konstrukce. Skalní plošina neumožňovala vystavět objekt větší, než o půdorysu přibližně pět krát sedm metrů. Stavba nejspíš byla opět celá ze dřeva. Archeologické nálezy v rozsedlině na jižní straně skály prozradily, že vnitřní prostory hrádku vyhřívala kachlová kamna. Spálená mazanice napovídá, že sídlo mohlo zaniknout požárem.

Bohužel, vzhledem k charakteru místa a působení počasí se tzv. kulturní vrstvy do dnešních dní prakticky nedochovaly. Určitou výjimku tvoří unikátní leč nejspíše i náhodný nález kovového hrotu šipky. Podle skrovných archeologických nálezů lze předpokládat, že hrad se na skále poblíž Zlatého potoka tyčil někdy kolem první poloviny 14. století. Mohl být například součástí středověkého systému ochrany hranice českého království.

Těžší je to s určením jména někdejšího hrádku. Název Starý zámek není původní a spíše naznačuje skutečnost, že jde o historicky blíže neurčenou lokalitu. Starší literatura čas od času zmiňuje také název Ahornburg, tedy snad Javor či Javorový hrad. Jméno Šelmberk, uváděné i na starších mapách a preferované například Augustem Sedláčkem, zřejmě vzniklo záměnou s hradem Schellenbergem ležícím již na území Německa.