Jen někteří z nich sbírají houby, a tak lze s jistotou vyloučit i masový houbařský zájezd. Věc se zdá prostá, máte–li po ruce správné informace. Dostal jsem před pár dny do schránky pozvánku, na níž mě Český svaz ochránců přírody Sylva Lunae, Správa CHKO Český les a Lesní správa Přimda (Lesy ČR a.s.) zvou na slavnostní otevření naučné stezky Podkovák.

Nemusím ani prohlédnout obrázek v levé půli pozvánky a je mi to jasné. Znám Podkovák léta, jde o lesní vrchoviště a taková stezka představuje chodníček vykrucující se mezi blatkami, nad houpavými rašeliníky a světem keříčků. Ten svět je ostatně popsaný na cedulkách přímo u jednotlivých rostlin, zvířata zas mají své stopy vykreslené tu a tam do některého z prkýnek. Zajímavý nápad. Základní informace o místě samotném poskytují tabule na nástupní plošině a v altánku u jezírek v nitru rašeliniště a také na místě rozdávaný tištěný průvodce.

Otevření stezky proběhlo samozřejmě na místě samém, ale tím odpoledne s „ochranáři“ v Českém lese nekončilo. Nedaleké „Malé Rendezvous“ vonělo občerstvením a vzhledem k počasí velmi milým ohýnkem, z útrob chaty zněly tóny dixielandu pana Smrčky. To vše na „pozadí“ desítek hlasů známých i neznámých. Lidí, jež mají se stezkou samotnou i ochranou přírody v Českém lese cosi společného, lidí, jež fandí Českému lesu a mají jej rádi. Jinak by je asi nenapadlo vyměnit v sychravém počasí lesní kout za teplo domova.

Tak a teď něco k samotnému Podkováku. V roce 1973 (přehlášeno v roce 1997) zde byla na 5,63 ha vyhlášena přírodní rezervace. Situovat jí lze do nadmořské výšky 705 – 710 metrů, na prameniště Lesního potoka pod Pustý vrch (745 m), asi dva a půl kilometru jihojihozápadně od Lesné. Spolu s nedalekými Farskými bažinami jde o nejznámější rašeliniště v CHKO. Podkovák je však menší, komornější a vhodnější k demonstraci vývoje, květeny a zvířeny rašelinných biotopů Českého lesa. Roli hraje i jeho lepší dostupnost, pevná lesní svážnice rašeliništěm přímo prochází. A u ní začíná naše stezka.

Využiji tohoto článku ještě k poděkování všem, kdo se na instalaci stezky a organizaci příjemného odpoledne v podzimní krajině Českého lesa podíleli. Všem, kteří se snaží přiblížit často složité a odborné teze ochrany přírody veřejnosti. Protože příroda není něco, co existuje mimo nás lidi, ale jsme její součástí a naše stopa je v ní více než viditelná. Myslím, že i laik si po zhlédnutí biotopu rašeliniště zblízka uvědomí, že jde opravdu o výjimečná místa v naší krajině a že druhy obklopující dřevěný chodníček na Podkováku nerostou všude a na potkání. A tam někde začíná i úcta a šetrnější přístup k takovýmto místům. A smysl naučných stezek v krajině.

MIROSLAV TRÉGLER