V dílničce na sídlišti vyrábí pan Leonid slavné Švarcvaldky
Tachov - První vyrobené hodiny nešly, po hodinách hledání chyby stačilo ubrat dva milimetry
Jiří Kohout
7×foto Diskutovat (0) 15.4.2009 16:39
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Řadová garáž na okraji staršího tachovského sídliště Západ. Po otevření vrat v ní ale nenajdete automobil, ale útulnou dílničku plnou neobvyklých strojů a přístrojů. V takové dílničce vzniklo v posledních letech několik replik slavných hodin ze sedmnáctého století, tzv. Švarcvaldek. Vyrábí je Leonid Truksa.
„Od mládí mě bavilo něco vyrábět. Ale více času jsem na to získal až když jsem byl starší. Dceři jsem například vyrobil malířský stojan, dělám jí rámečky na obrazy. A při odchodu do penze jsem se rozhodl, že zkusím udělat Švarcvaldky,“ řekl nám.
Nástěnné hodiny, předchůdci pozdějších pendlovek, mají unikátní celodřevěnou konstrukci, vodorovné kyvadlo a jedinou ručičku. Pocházejí, jak už pojmenování napovídá, z německé oblasti Schwarzwald a odtud se v 17. století rozšířily do celé Evropy.
„Mají velkou technicko historickou hodnotu, ale jejich originály jsou prakticky nedostupné. Proto jsem se v roce 1995 po odchodu do důchodu rozhodl, že si je postavím podle návodu, který se mi dostal do rukou z nějakého staršího časopisu,“ upřesnil pan Leonid.
Než dokončil první hodiny, trvalo to pět let. „Ale nešly. Pracně jsem zjišťoval, kde se stala chyba, až jsem ji objevil. Nepřesnost byla v původním návodu. Stačilo ubrat dva milimetry a závada byla odstraněna.“
Hodiny vyžadují naprostou přesnost. Pan Truksa musel vymyslet, jak vyrobit zuby ozubených kol, jak je rovnoměrně rozložit po obvodu kola, jak zajistit spolehlivost funkce krokoměru, jak najít nejvhodnější hmotnost kamenných závaží. „Prováděl jsem mnoho zkoušek, zkonstruoval jednoduché i složitější přípravky, vyrobil několik zkušebních prototypů.“
Musel si vyrobit také stroje, které pomohou vyrobit přesné součástky hodin. Tak v dílně najdeme například ručně vyrobené soustruhy, dělič, brusku, přístroj na montáž kolíků do krokoměrného kola a různé další pomůcky. „Ze začátku jsem zuby do ozubených kol vyřezával ručně, ale nešlo to úplně přesně a bylo to velice pracné. Proto jsem musel vymyslet přípravek, který by tuto práci upřesnil a zjednodušil,“ dozvídáme se v dílně. Pan Leonid neváhal vstát třeba v noci z postele a náhlý nápad si poznamenat, případně zpracovat.
Výrobce Švarcvaldek odhaduje, že v současnosti, když už si výrobní postup osvojil, jedny hodiny zaberou 100 až 200 hodin čistého času. „Ale přesněji se čas, který jejich výrobou strávím, odhadnout nedá,“ řekl nám.
Výrobek si vyžaduje nejen zmíněnou přesnost, ale také spolehlivý materiál. Kolečka a rámy se vyrábějí z jasanového dřeva, ciferník z překližky. Kolíky a další kovové prvky jsou mosazné, svislá hřídel je zavěšena na koňských žíních.
Hodiny, které dokončil a které šly, přihlásil na výstavu Šikovné ruce našich seniorů do Lysé nad Labem. Tam byl jeho výrobek loni mezi třiceti oceněnými z více než patnácti set přihlášených.
Od roku 2000, kdy se mu podařilo hodiny uvést do chodu, jich vyrobil několik. Pět kusů nabízí přes zprostředkovatele k prodeji.
-7°C
-4°C
