VYBERTE SI REGION

Vadí mi i to, že vlastně budeme dělat další práci za stát

Krasíkov, Kokašice – Libuše Sittová o elektronické evidenci tržeb, jedenáctileté radosti z obnovy areálu Dvora Krasíkova a také o boji s legislativou v rozhovoru pro Deník.

24.2.2016
SDÍLEJ:

Dvůr pod hradem Krasíkov, západně od Kokašic, si postupně získává přízeň místních i návštěvníků ze širokého okolí. Libuše Sittová (na snímku s amplionem) ale v souvislosti se zavedením EET zvažuje, zda má smysl dělat větší akce dál.Autor: DENÍK/Antonín Hříbal

Areál Dvůr Krasíkov má dlouhou historii přesahující několik staletí. Jeho nejsmutnější období se dá datovat mezi lety 1945 – 2005, kdy došlo k rozsáhlé devastaci. „Moje rodina areál dvora objevila už v roce 2005, ale teprve v roce 2008 se jí podařilo vykoupit ho z konkurzu a v roce 2009 jej poprvé oficiálně otevřela veřejnosti," říká Libuše Sittová, která je jednatelem a majitelem jedné z firem v areálu působících a zároveň soukromým zemědělcem.

Rodinná firma už tak roky zvelebuje areál, také přispívá k rozvoji mikroregionu a k tomu jim pomáhá přibližně dvanáct zaměstnanců podle sezóny. Jak Libuše Sittová říká, nejvíce jí na té činnosti baví, že je vidět, jako například postupně opravované budovy, rodící se mláďata, květiny a bylinky na místech, kde to dříve nebylo myslitelné a spokojení návštěvníci. Návštěvník dnes ve Dvoře najde bistro s venkovním posezením, minizoo s hospodářskými zvířaty, Amálčinu mydlárnu se stylovým krámkem plným řemeslných výrobků, vlastní sýrárnu, penzion, stodolu pro kulturní akce, kovovýrobu a dřevovýrobu. V letošním roce chtějí obnovit provoz historické pece na chleba, kterou v areálu našli při loňských stavebních opravách.

Jaká je vaše další činnost? Myslím tím, zda a jak se podílíte na akcích, jako jsou například Slavnosti jablek?
Během Slavností jablek projde našim areálem zhruba polovina návštěvníků této akce. Stánkaři, kteří se již nevejdou nahoru na kopec, mohou po dohodě prodávat přímo u nás v areálu. Večer po této akci pořádáme v naší stodole závěrečný country bál sezóny. S dalšími okolními subjekty spolupracujeme také při Oslavách jara, které letos pořádáme již počtvrté. Pravidelně také jezdíme na vánoční trhy do Plzně, kde si pronajímáme stánek vždy na celý měsíc.

Co vám v současnosti ztěžuje činnost nebo naopak usnadňuje jako je třeba pomoc lidí a fanoušci Dvora ale i legislativa?
Jednoznačnou podporou jsou pro nás návštěvníci našeho areálu, kterých každoročně přibývá, a kteří oceňují vše nové, co děláme a zároveň zůstávají věrni i tomu, co děláme už pět let. I díky nim víme, že to vše má smysl a je to užitečné, i když nás to stojí mnoho sil. A to díky stále divočejší legislativní smršti, která nás všechny v tomhle státě drtí. Mám tím na mysli ty, kdož jí podléhají i její vykonavatele. Stále častěji se u úředníků při položení otázek typu: „Jak to má vypadat? Jak to máme dělat? Jaké vybavení máme pořídit?", setkávám s bezradným listováním v množství českých zákonů, vyhlášek a evropských směrnic, aby mi pak nakonec řekli: „My sami nevíme, ale přijedeme vám to zkontrolovat, tak se připravte." A i když dostaneme schválení procesu či zařízení, stejně je díky novelizacím za půl roku všechno jinak. Je mi líto jich i nás. Stát ale, bohužel, nezajímá, kde na tyto změny vezmeme peníze a čas.

V současné době stráví každý živnostník či drobný podnikatel bez armády účetních a daňových poradců téměř polovinu svého výkonového času tím, co nazývám „pseudoprací", tedy administrativou a vykazováním. Pokud budeme jen „papírovat", kdo pak bude pro nás vyrábět jídlo, sázet stromy, stavět kvalitní domy, šít dobré oblečení a boty? Nechci svůj čas na tomhle světě mrhat pseudoprací, chci vyrábět kvalitní výrobky a prodávat je lidem, abych ze získaných prostředků mohla zaplatit své lidi a opravit další kus areálu, který tenhle stát a jeho majitelé po privatizaci zdevastovali. Chci být pyšná, až se za sebe jednou ohlédnu.

Jak v té souvislosti vnímáte pravděpodobný nástup elektronické evidence tržeb (EET)? Dotkne se to i vašich služeb?
Dotkne se nás to ve všech směrech. Vnímám ho velmi negativně. A to ne kvůli tomu, že bych se musela bát, že budu muset platit daně. S tím, co jsme si já a moje rodina vzali na bedra, se k placení daně ze zisku jen tak nedostanu. Platím silniční daň, spotřební daň, daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daň za své zaměstnance, jejich mzdy, stejně tak odvody na sociální a zdravotní pojištění za ně i za mne, povinné čtvrtletní úrazové pojištění pro zaměstnance, pojistku na firemní auto, dokonce si za sebe platím důchodové pojištění, protože nevěřím, že na mě pak ještě něco zbude, až to budu potřebovat já osobně. A to vše se snažím zaplatit z toho, co v rámci svého podnikání vydělám.

Pak musím platit poplatky bance, odvoz odpadu, o němž ze zákona musím mít doklad, poplatky mobilnímu operátorovi, benzín, leasingy na vybavení… A pokud zůstane nějaká koruna navíc, nakoupím topivo na zimu, materiál na výrobu, nové vybavení pro činnost, která by mohla přivést více zákazníků a tím víc peněz. Do toho odepisuji investice, které jsem již v tomto areálu realizovala. Zatím tak musím hledat příjem ještě ze zaměstnání mimo náš areál, abych vykryla období, kdy se nedostává peněz na výplaty zaměstnanců a nemusela je propustit a připravit tak jejich rodiny o příjem. Ano, jsem v tomhle smyslu naivní podnikatel, srdcař.
Nástup EET vnímám negativně v tom, že nás stát svou neschopností vybírat daně tam, kudy opravdu mizí, zatěžuje další administrativou a pořizovacími náklady na nutné technologické vybavení, aniž by za to přinesl jakoukoli rovnocennou kompenzaci. Daňový bonus pět tisíc korun pro OSVČ je výsměchem. Takzvaně „do nákladů" si toto zařízení totiž podnikatel dát nemůže, jelikož za náklad snižující daňový základ se přeci považuje jen to, co je nakoupeno za účelem tvorby zisku. A této podmínce zařízení EET určitě nevyhovuje.

Vadí mi i to, že vlastně budeme dělat další práci za stát, který na totožnou činnost má své instituce a úředníky, které platí ze státního rozpočtu, do kterého my všichni přispíváme.

Budete muset něco změnit nebo dokonce omezit?
Zatím jsem ve fázi propočtů nutné investice a specifikování požadavků a potřeb. S tím, k čemu zatím docházím, začínám zároveň zvažovat, nakolik má smysl dělat větší akce dál. Jaké jsou přínosy i nezbytné náklady a výdaje, a to nejen finanční.

Jak budete řešit prodej v několika stáncích na slavnostech, kde budete muset na louce a třeba i mimo signál operátora být napojeni na systém EET?
To mi zatím zůstává záhadou. Z toho, co nám totiž o off-line režimu EET přednesli úředníci MF ČR na konferenci Asociace hotelů a restaurací v Plzni, jsme jim totiž hned na místě dokázali, že kdo bude chtít podvádět, bude moci vesele podvádět dál, takže se to dotkne zase jen těch poctivých. Pohled na jejich rozpačité pohledy mne jen utvrdil v tom, že se na nás opět valí nepřipravený systém, který jen zkomplikuje život obyčejným lidem, ať už data odesílajícím nebo na cílovém úřadě přijímajícím.

Kolik by vás měl stát komplet jeden terminál s připojením na EET?
Celoročně potřebuji v areálu standardně jen dvě pokladny. Dvakrát do roka ale potřebuji na jeden den pokladen šest, během velikonočních Oslav jara a podzimních Slavností jablek. Budu-li chtít tyto akce zachovat, budu muset tedy koupit ne dvě, ale šest zařízení pro podporu EET. Prostudovala jsem si zatím nabídky zařízení, které se již na internetu objevily, a došla jsem k jednorázové částce 36 – 60 tisíc korun za šest kusů zařízení. Vše v závislosti na typu zařízení, které zvolím po analýze potřeb a možností, které budeme pro bezchybně fungující provoz potřebovat.

Částku za připojení k internetu jsem zatím vyčíslit nedokázala, protože v rámci našeho areálu je v posledních měsících problematické jak připojení k internetu, tak i telefonické spojení a operátoři, kteří za těmito problémy stojí, zatím jen mlží a situaci neřeší.

Uvažujete o rozpuštění této částky do služeb a produktů? Neodradíte si tím zákazníky?
Nemůžu tuto částku rozpustit do ceny výrobku. Argument, že díky popadané konkurenci si budeme moci zvednout ceny, je argumentem chorého člověka. Ano, zvýší se počet zákazníků na jeden podnik, ale je opomenuto to, že obsah zákazníkovy peněženky se nezvýší ani o korunu. To znamená, že pokud zvednu cenu, zákazník nepřijde pětkrát, ale jen dvakrát nebo třikrát, protože na víc návštěv prostě nebude mít. Já rozhodně radši volím variantu, aby přišel pětkrát. Sice mi zůstane stejná tržba a budeme po něm muset s kolegy pokaždé umýt talíř a hrnek, ale aspoň budeme reálně pracovat místo toho, abychom znuděně stáli u okna a čekali, jestli někdo přijde.

Potěšila nás ale zpráva od naší fanynky na Facebooku, abychom založili sbírku na umoření těchto nákladů, že ona sama okamžitě vloží svůj příspěvek, protože nechce, abychom naše aktivity omezovali. O tomto kroku zatím ale neuvažujeme, budeme se s tím snažit nějak poprat.

Jak vidíte budoucnost Dvora nyní ve světle nástupu EET?
To je v tuhle chvíli otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Při obnově areálu dvora bojujeme s legislativními, lidskými i přírodními překážkami už jedenáct let. Jsme zarputilí blázni. Ale jak říká můj otec, bývalý armádní lékař: „Léčíme vřed na krajině české." A lékaři přeci složili přísahu, že budou léčit, dokud pacient nezemře. Stejně tak budeme pokračovat i my.

Autor: Antonín Hříbal

24.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Posledního rozloučení se zúčastnily stovky lidí

Bor - Smuteční nálada zcela ovládla okolí chrámu sv. Mikuláše v Boru. Konalo se zde totiž poslední rozloučení s borským farářem Vladimírem Bornem.

Výstava Cestami proměn míří do Tachova

Tachov – Putovní výstava Má vlast cestami proměn mapuje nejzdařilejší záchrany různých objektů, které byly na pokraji svého zániku.

Stříbro přivítá Barokní den

Stříbro – Monumentální obrazy, líbivé stavby a mnoho dalších neodmyslitelně patří k baroku. Tento směr se o víkendu vzkřísí ve Stříbře. Celá sobota totiž bude patřit baroknímu dni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.