VYBERTE SI REGION

Vědci chtějí exhumovat čtyři hroby na Tachovsku

Tachov – Exhumovat některé hroby obětí druhé světové války chce skupina mladých vědců vedená předsedou okresní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Jiřím Nenutilem. V rámci tohoto projektu jsou vytipovány čtyři lokality, které chtějí vědci prozkoumat.

17.4.2011
SDÍLEJ:

JIŘÍ NENUTIL při páteční prezentaci projektu, při kterém by se mělo exhumovat několik hrobů válečných obětí na Tachovsku.Autor: DENÍK/Jiří Kohout

Projekt, na kterém spolupracují studenti Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s archeology a dalšími vědeckými odborníky, byl představen v pátek v Muzeu Českého lesa v Tachově.

Hlavním cílem projektu je podle Nenutila otevřít na vědecké úrovni otázku, ve které by bylo možné odpovědět, co jsou to hroby obětí druhé světové války a jak se k nim máme chovat. „Nečekám, že na kteroukoliv otázku zodpovíme, ale důležité pro nás je toto téma otevřít. Hlavní otázkou je určit, případně sestavit metodiku, jak v případě nálezu hrobu obětí války postupovat. Zkusit zodpovědět, co bychom měli s takovým místem po prozkoumání udělat. Pokud budeme padlé připomínat v krajině, ve které žijeme, připomeneme lidem tyto oběti i význam toho, proč umírali,“ vyjádřil se Nenutil.

Jedním z podnětů k projektu se staly pochod smrti, které koncem války procházely západními Čechami a při kterých umíralo značné množství lidí. Mohyla, pod kterou je pohřbeno přes dvě stě těl, se nachází právě nad Tachovem. Míst, kde jsou oběti války pohřbeny, však může být více. „Máme čtyři konkrétní příběhy, které chceme v projektu otevřít. Chceme se opírat o svědectví pamětníků – v Tachově ještě dnes žijí tři pamětníci, kteří potkali v dubnu 1945 pochod smrti. Máme písemné prameny, archiv, spolupracujeme s archeology,“ uvedl Nenutil.

První příběh, který se pokusí studenti na Tachovsku odhalit, má kořeny v Brně. „Jeden průmyslník, jehož jméno neznáme, dostal před válkou svoji rodinu z Brna, on sám již odejít nestačil, ale sehnal si falešné doklady a zmizel. Příbuzní požádali slavného britského agenta Paula Dukese o pomoc při pátrání a toho v roce 1940 stopy zavedly až k hrobu číslo 61 na stříbrském hřbitově,“ popsal Jiří Nenutil.

Také další příběh se týká Stříbra. V roce 1944 tam zemřel sovětský zajatec a pohřben měl být za zdí v severovýchodní části hřbitova. Studenti chtějí jeho hrob najít, ostatky vyzvednout a důstojně pohřbít. Dále chtějí zjistit, jak v květnu 1945 zemřeli dva důstojníci Rudé armády, protože zprávy o způsobu jejich úmrtí se rozcházejí. „Poslední příběh se týká největšího masového hrobu obětí buchenwaldského pochodu smrti, který se nachází u Staré Knížecí Huti. Tam má být pohřbeno čtyřicet obětí. Hrob bychom chtěli otevřít, ostatky prozkoumat a historické údaje zkompletovat,“ doplnil Nenutil.

Exhumacím starých válečných hrobů v tachovském regionu pomůže takzvaná konfliktní archeologie

Ve východní části střední Evropy ojedinělý obor – archeologie nové doby, má pomoci studentům Západočeské univerzity v projektu exhumací hrobů obětí druhé světové války.

„Archeologie nové doby se zabývá dějinami od osmnáctého století po současnost. Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni je první ve východní části střední Evropy, která se touto metodou zabývá,“ uvedl archeolog Michal Rak.

Jednou ze specializací tohoto oboru je tzv. Konfliktní archeologie, která zkoumá pozůstatky válečných konfliktů – bojiště, fortifikace (opevnění), vojenská ležení a podobně. „Naše katedra už v tomto obory provedla několik výzkumů. Věnovali jsme se například místu dopadu havarovaného letounu Focke Wulf u Nynic na severním Plzeňsku. Poblíž Úterý jsme prováděli průzkum polní fortifikace československé armády z roku 1938. Podařilo se nám zjistit postavení armády v době mobilizace,“ uvedl Rak.

Plzeňští archeologové prováděli také výzkum v oblasti zaniklé vesnice Bažantov na Tachovsku. „Výzkum přinesl mnoho zajímavých nálezů. Třeba pozůstatky různých předmětů, dřevěných staveb a řadu dalších,“ řekl Rak. Dalším místem na Tachovsku, kde archeologové pátrali, byla trampská osada Jezerce na Stříbrsku, kde objevili několik fází osídlení od konce války až po sedmdesátá léta.

V plánu mají několik dalších projektů, například průzkum rozmístění protiletadlové obrany Plzně v letech 1939 až 1945, tábory nucených prací, či pozůstatky železné opony.

Autor: Jiří Kohout

17.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

Kameny se mohly vyvalit do silnice

Černošín – Kostel svatého Jiří, který je dominantou města Černošína, má od nového roku nového vlastníka. A postupně se začíná pracovat na opravách.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.