VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřím divákům, že budou cítit a chápat. Jsou totiž chytří

Kladruby – Thriller režiséra Jiřího Stracha Santiniho jazyk, natočený podle románu Miloše Urbana, uvede Česká televize v televizní premiéře v neděli večer. Film se z velké části natáčel v západních Čechách – například v Kladrubech a v Plasích. Více nám o filmu řekl režisér v následujícím rozhovoru.

3.12.2011
SDÍLEJ:

Režisér Jiří Strach udílí pokyny při natáčení v klasdrubském klášteře.Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Čtenáře z Tachovska bude jistě zajímat, jak důležitou roli hraje kladrubský klášter v příběhu Santiniho jazyku?

Kladrubský klášter, lépe řečeno Santiniho bazilika, hraje roli poměrně zásadní, protože se v něm odehraje jedna z vražd. Navíc scény v ní přinesou divákovi i první velkolepý vhled do stavitelova génia, obzvláště v jeho práci se světlem. Záběry z Kladrub patří mezi ty nejkrásnější, které se nám za celé natáčení povedly.

Kolikrát jste navštívil Kladruby, než začalo samotné natáčení?

Asi třikrát. Přiznám se, že do té doby mě Kladruby míjely. Byl jsem v klášteře poprvé v životě až kvůli natáčení Santiniho jazyka.

Jak na vás tato stavba (a obecně další Santiniho stavby) působí? Oslovují vás něčím, nebo je považujete „jen“ za běžné filmové exteriéry?

Je to úchvatné, fascinující místo. A zároveň svým způsobem smutné. Kdysi místo zbožnosti, kultury a vzdělanosti bylo „osvíceným” Josefem II. zlikvidováno a stále zeje prázdnotou a opuštěností. Dnes je to vlastně takový palác zbytečnosti. A přitom i pomníkem vypovídajícím o moderním člověku, který se zbavil víry v Boha a po staletí předávané tradice. Bůh symbolicky svítí slunečními paprsky do svého domu, kde nikdo není, protože Boha už nikdo nepotřebuje. Pro mě jako člověka nevěřícího v neomylnou genialitu člověka, nýbrž s pokorou vzhlížejícího k všemohoucnosti čehosi, co nás přesahuje, byl pobyt v Kladrubech takřka deprimující.

A jak se vám vůbec v Kladrubech pracovalo? Měli jste čas poznat trochu okolní prostředí, nebo jste zkrátka „jeli“ od vidím do nevidím?

Práce na televizních filmech, které nemají luxus financí ani počtu natáčecích dní jako běžné distribuční filmy, je náročná. Obvykle musíme odvést srovnatelnou kvalitu za poloviční čas. Proto není prostor ani na výlety, ani jiné zábavy, ani veselé historky z natáčení. Okolí jsem tedy neměl čas moc vnímat. Nicméně kladrubský pan kastelán se k nám filmařům choval s neobyčejnou vstřícností a pochopením, čili práce v klášteře byla nadstandardní. Děkuji mu za to. Záběry z kostela jsou krásné i díky jeho obětavé a nezištné pomoci. Kéž by všude byli takoví!

Santiniho jazyk se zřejmě dá označit jako mysteriozní thriller. Na co se diváci mohou ve filmu těšit?

Já bych to nazval thrillerem duchovním. Skrze hmatatelné koleje žánru vyprávíme vlastně příběh o hledání Boha, o uvědomění si materiální plytkosti tohoto světa. Vyprávíme příběh o neprávem zapomenutých tradicích, santiniovské, nepomucenské. Vyprávíme příběh o užvaněnosti tohoto světa – naproti tomu však stojí ticho, ono slavné „Tacui” sv. Jana Nepomuckého, mlčení, které je pro člověka mnohdy smysluplnější než tuny zbytečných slov. Ticho, ve kterém se dá přemýšlet, meditovat, modlit se, objevovat sebe sama a přemítat o smyslu vlastního života.

V hlavních rolích se představí David Švehlík, sestry Molnárovy, Viktor Preiss. Koho dalšího v příběhu uvidíme?

Kdo četl Urbanův román, ví, že významnou úlohu nese postava doktora Ropse. Tu hraje Martin Stropnický. A podle mého soudu mimořádně skvěle. Takové herectví mám rád – přesné, civilní, autentické, v dobrém smyslu slova hollywoodské.

Roli kladrubského kastelána, který je ve filmu zavražděn, hraje Hynek Čermák. Měl jste možnost poznat skutečného kladrubského kastelána Milana Zoubka, jehož spolupráci jste před chvílí připomenul, blíže?

Bez pravého pana kastelána bychom to vůbec nedokázali natočit. Je to velmi laskavý, klidný člověk.

Česká televize před Santiniho jazykem uvedla váš další thriller, Ďáblovu lest. V čem jsou si tato díla podobná – jsou-li v něčem, když autor předlohy je pokaždé jiný?

Oba dva mé filmy si jsou zdánlivě podobné, máte pravdu. Rozdíl je ale myslím zásadní. Zatímco Ďáblovka by měla diváka bavit luštěním detektivního tajemství, Santiniho jazyk by měl diváka nutit myslet. Santini je plný skrytých symbolů, jinotajů, nezodpovězených otázek. Film vyžaduje soustředěného, přemýšlivého diváka. Nechci vše racionálně divákům předžvýkat. Věřím, že budou spolu se mnou „sentire e gustare” – cítit a chápat. Já věřím svým divákům – jsou totiž chytří.

Thriller je podle mého názoru velmi náročný žánr – buď diváka upoutá hned od začátku a pak má naději na úspěch, nebo prostě nudí. V poslední době se v Česku natáčí stále více snímků podobného ražení, zdařilých i méně zdařilých. Jak podle vašeho názoru na tom česká kinematografie a televizní tvorba právě v této oblasti je ve srovnání se světem?

U nás tradice tohoto žánru není bůhvíjaká. Zdařilých snímků je jen pár – Spalovač mrtvol, Morgiana a pár dalších. V české kotlině se lépe daří filmům úsměvným, lidským, s humorným nadhledem. Znovu ale podotýkám – zde nejde o povrchní strašení. Urban se Strachem se snaží skrze thriller sdělit i něco víc, poodhalit vlastní komnaty duchovních úvah, ve kterých rádi přebývají.

Santiniho jazyk je natočen podle románu Miloše Urbana. Teď pracujete na dalším jeho díle, a to Sedmikostelí (jestli se nemýlím, je to jedna z jeho prvních knížek). Můžete nám o tomto filmu něco prozradit?

Sedmikostelí je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy v životě četl. A protože ji nechci zkazit lacinou realizací, čekám, až se objeví silný sponzor či mecenáš, který by mi pomohl udělat film s velkým F. Sedmikostelí prostě nelze natočit za dvacet natáčecích dní a pár milionů veřejnoprávních peněz. Ta kniha je natolik vynikající, že si zasluhuje opravdu velké plátno v americkém stylu. A povede-li se to, pak jsem si jist, že takový film má šanci prorazit z českého rybníčku do světových oceánů.

Jiří Strach
Narodil se 29. září 1973 v Praze, o šestadvacet let později absolvoval obor hraná režie na FAMU. Diváci jej znají také jako herce. K jeho režijním počinům patří filmy Anděl Páně, Vůně vanilky, Operace Silver A, BrainStorm (za oba jmenované filmy získal cenu Elsa), Ďáblova lest, Santiniho jazyk a další.

Autor: Jiří Kohout

3.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejdelší vlasy
5

Kraj rekordní a kuriózní

Ilustrační foto.

O víkendu startuje okresní přebor

AKTUALIZOVÁNO

FOTO, VIDEO: Ulicemi Tachova tekla nafta, skvrna se táhla devět set metrů

Tachov – Skvrnu vyteklé nafty v délce několika stovek metrů museli ve středu dopoledne likvidovat hasiči ve spolupráci s silničáři v centru Tachova.

Zemřel Robert Gilbert, velitel jednotky, která osvobodila Domažlice

Domažlice – V pátek 11. srpna zemřel ve věku 102 let Robert Irvine Gilbert. Americký veterán, který se v roce 1945 aktivně podílel na osvobození Domažlic. Robertu Gilbertovi byl v loňském roce jmenován čestným občanem Domažlic.

FOTO: Černobílá kafírna nabídla pouťové koláčky i kávu

Kladruby – Uplynulý víkend patřil v Kladrubech pouti. Tradičně už ji město Kladruby pořádá na několika stanovištích, kde si každý návštěvník pouti najde to, co je mu nejbližší.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení