Vystavené uniformy, dobová literatura, nabízené knižní tituly Teď když máme co jsme chtěli a Sloužili jsme v pohraniční stráži, prapor, zástavy. Sto třicet příznivců Klubu českého pohraničí (KČP), většinou bývalých pohraničníků, diskutujících a vzpomínajících na dobu před desítkami let, kdy ještě na hranicích stála signální stěna a heslem doby bylo „Neprojdou“. Taková byla atmosféra devátého setkání pohraničníků, které se odehrálo v Chodové Plané.
„V naší republice existují lidé, kteří jsou natolik bezohlední, že kdyby bylo po jejich vůli, tak tady my pohraničníci už dávno nejsme. Buďme tedy jednotní, pevní a odhodlaní bránit čest pohraniční stráže.“ I taková slova diskutujících padala na setkání.

„Takováto setkání pořádáme jako připomenutí minulosti a také proto, že existuje snaha o kriminalizaci pohraniční stráže,“ uvedl Stanislav Kvasnička z Plané na adresu případů, kdy současná justice soudí jednotlivé členy pohraniční stráže, kteří ve službě někoho zabili na útěku přes státní hranici.
Kromě účasti na programu setkání si mohli přítomní zakoupit literaturu popisující službu na hranici, kterou prodávali u vchodu Karel Bláha a Zdeněk Eret, oba členové KČP. „Přijel jsem až z Plzně. Setkání se účastním pravidelně, hlavně pro můj vřelý vzah k České republice,“ poukázal Karel Bláha. „Sice jsem nesloužil u pohraničníků, ale plně se ztotožňuji s myšlenkou, že když zůstane naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast,“ odpověděl na otázku, co ho láká k účasti.

Radost z náhodného setkání měl Václav Šalom. „Sloužil jsem koncem padesátých let v Dyjákovicích a zde jsem našel rodáka z místa mé služby,“ řekl Šalom, který v kulturním domě potkal Pavla Kořénka, jenž sloužil jako spojař a voják z povolání v Plané.

V době Schengenského prostoru a Evropy bez hranic se KČP o existenci nebojí. „Klub českého pohraničí existuje a existovat bude, protože jsou zde požadavky sudetských Němců a existuje z té strany reálná hrozba naší vlasti,“ zdůraznil předseda národní rady KČP Karel Janda.