VYBERTE SI REGION

Vliv dolování je jasně vidět na případu Michalových Hor

Tachovsko – Příhraniční region na západě Čech je známý z několika pohledů ať svým Českým lesem, zaniklými obcemi v oblasti bývalých Sudet nebo svou bohatou historií hornické činnosti. Řeč je o Tachovu, Stříbře, městečku Michalových Horách či Plané a řadě dalších míst, která skrývají v podzemí desítky a desítky kilometrů podzemních chodeb, množství dobývacích prostorů či vrtů a dalších dodnes v terénu patrných pozůstatků po dolování.

22.11.2016
SDÍLEJ:

MICHALOVY HORY a okolí jsou doslova protkány štolami, jako je ta na snímku. Jejich celková délka zůstane asi navždy tajemstvím. Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

V různém období se zde těžily rudy obsahující stříbro, kobalt, antimon či zinek. V Zadním Chodově nebo ve Vítkově se těžila i ruda uranová. Podzemní důlní činnost na Tachovsku utichla definitivně před dvaceti pěti lety.

Jestli si ale někdo myslí, že dobývací činnost je tak dávno záležitostí minulosti, je na omylu. Chystané znovuotevření kamenolomu u Hanova je příkladem, že o nerostné bohatství našeho regionu je stále zájem. Josef Ansl je člen Hornicko-historického spolku v Plané, v rámci možností se stará spolu s kolegy o bývalý rudný revír v Michalových Horách a jak sám říká, je zapotřebí zachovat alespoň část důlních děl pro budoucí generace. Jde totiž o úctu k práci našich předků. S velikým fandou, který zná snad všechna místa Tachovska, kde se kdy co těžilo, si Deník povídal o zajímavostech, dolech i věcech budoucích a možných hrozbách.

Co z důlních děl by se mělo zachovat pro budoucí generace?
Jsou to například štoly, které tu máme od počátku dolování, z doby před pěti sty lety. Díla jsou zde v původní podobě, protože Michalovy Hory nikdy potom nepostihla moderní forma dolování, jako byla mechanizace nebo odstřely. To nikdy v Michalových Horách nebylo. Ve štolách se tak setkáte se stopami původních postupů, kdy horníci se ručně dobývali do hory s neskutečnou dřinou. I sláva Šlikovské mincovny a její bohatství pochází z veliké části právě z Michalových Hor.

Dá se spočítat, kolik důlních děl jste celkem navštívil, nejen v našem regionu?
Určitě jde o desítky rozličných důlních děl, ale nebyl jsem hlouběji než v nějakých sedmdesáti metrech pod povrchem.

Jak často se věnujete činnosti kolem důlních děl?
Bohužel není tolik času, kolik bych chtěl, ale občas vyrážíme s kamarády a třeba i s hornicko-historickým spolkem na oficiální návštěvy ještě funkčních dolů s ukázkou nejmodernější mechanizace.

Ví se, kolik je vůbec na Tachovsku důlních děl?
Stovky. Nenajdeme zde obec, kde by se netěžilo. Ať už ve středověku, kde ta těžba probíhala poměrně živelně nebo v padesátých letech minulého století, kdy se u nás začal těžit uran tak malé šachty nebo průzkumná díla prakticky u každé obce.

Tedy musí být Tachovsko protkáno množstvím chodeb…
… přibližné číslo, počtu a délky se už nikdy nedozvíme. Především štoly ve středověku nebyly nijak dokumentované. Je ale potřeba si uvědomit, že ve středověku se počítal při jedné hornické šichtě postup čtyři centimetry. Kilometrů chodeb jsou tu opravdu desítky, a tak to vypovídá o obrovském kvantu práce a lidského úsilí. Generace tam nechaly zdraví i životy. V novodobé historii byl pak postup i v řádu metrů, záleželo ale na hornině a zda štola byla vertikální nebo horizontální.

To je obrovské dílo. Mohou mít chodby či jiná bývalá důlní díla nějaký vliv třeba na podzemní vody nebo posuny hornin?
Jednoznačně to vliv má. Co se týká vlivu na vody, tak tam je to jasně vidět na případu Michalových Hor. Do sedmdesátých let se snažily jímat pitnou vodu ze starých štol. Skončilo to ale tím, že z důvodů změn hladin se ze stěn omýval arzén a jeho obsah nastoupal na desetinásobky povolených hodnot ve vodě. Co se týká posunu hornin, tak když se pohybujeme po lese, tak najdeme často propady, pinky.

Někdy v roce 2007 se v Michalových Horách objevil propad pod rodinným domem Smrčkových. Sanovalo se to dva měsíce a zjistilo se, že jde o štolu, o které nikdo nevěděl. Zrovna šlo patrně o tu nejdelší, nikdo nevěřil, že by mohla být a vést pod tímto domem.

V Michalových horách byly v roce 1988 plánovány hlubinné vrty pro dokázání výskytu ložiska velmi kvalitního uranu a už tehdy k realizaci nedošlo a to kvůli jednoznačnému vlivu na mariánsko-lázeňské podzemní vody.

Dalším příkladem negativního vlivu je i takzvaný zázračný pramen u Svaté Anny, který byl přerušen právě důlní činností.

To je minulost. Ale dnes se uvažuje o obnovení povrchové těžby v lomu u Hanova, doprovázené odstřely horniny. Nemůže i zde dojít k nějakému vlivu například na podzemní vody?
Vliv to mít samozřejmě může. Záleží na tom, jakým způsobem ta těžba probíhá, což je otázka na odborníky. Ale přestože se tam udělají veškeré možné průzkumy a odborníci udělají lecjaká dobrozdání, tak z minulosti známe případy, že příroda nakonec zafungovala úplně jinak, než si člověk myslel. Těžko odhadneme, co se vlastně v podzemí děje.

Existují, podle vás, na Tachovsku rizika spojené s důlní činností?
Ať se to týká starých důlních děl nebo nové činnosti, tak i když je to jednoznačně potřebná činnost a jde o část průmyslu, bez kterého se neobejdeme, tak ta činnost je tolik náročná a nebezpečná a svými dopady na okolí významná, že nikdy se nedá úplně vyvarovat nebezpečných vlivů na podpovrchové vodstvo, na přírodu i na dopravu v okolí.

Autor: Antonín Hříbal

22.11.2016
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Potlesk byl odměnou za celoroční práci

Milíře – V Domově pro osoby se zdravotním postižením v Milířích žije přes šest desítek obyvatel. Ačkoliv jich počet mnohonásobně převyšuje běžný počet členů v domácnosti, vedení i personál se snaží v zařízení vytvářet prostředí co nejvíce podobné běžné rodině.

Nákladní vůz srazil ženu v Plané na přechodu

Planá – Smutná událost se odehrála v předvečer Mikuláše v Plané. V pondělí krátce po sedmnácté hodině došlo k nehodě na křižovatce průtahu Planou s ulicemi Nádražní, Sadová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies