Z archivu: Telegram do Plané informoval o atentátu na následníka trůnu

Knihy, listiny a další uložené cennosti státní okresní archiv představil veřejnosti v minulých dnech v rámci dní otevřených dveří a letos se tak stalo už podeváté. Námětem byla takzvaná velká válka na Tachovsku. „Příští rok slavíme sto let od vzniku republiky, a tak je dobré si události připomenout. Velká válka událostem předcházela a bylo by nám líto si tímto způsobem výročí nepřipomenout,“ říká vedoucí okresního archivu Jan Edl.

Pro zájemce archiv připravil výběr z písemností a fotografií týkajících se doby od spáchání atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, jež byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, do období konce druhé světové války. Všechny materiály měly vazbu na Tachovsko a byly vystaveny na dvou řadách stolů.

INKOUST I PEČETIDLO

Kdo přišel do archivu, měl možnost vyzkoušet si, jak psali staří mistři do písemností. Tedy pomocí seříznutého brka a dokumentárního inkoustu. Jistým bonusem byla další možnost, a to pořídit si otisk pečetidla používaného v Plané na poště. Pečetítko v plánské poště jistě leželo někde v šuplíku stolu v době, kdy právě tato pošta přijala zmiňovaný telegram o spáchání atentátu.

ZPRÁVA RYCHLOSTÍ BLESKU

Výstavu písemností uváděla písemnost z plánské pošty. „Telegram je jistou zajímavostí. Ještě to dopoledne po atentátu byli v okresním úřadě v Plané informováni, že zemřel následník trůnu,“ dále říká vedoucí archivu. I tehdejší pošta byla velice rychlá, informace se rozšířila z Vídně do Prahy a následně do Plané během několika desítek minut. Expozice informovala i o písemnostech nařizujících odebírání kostelních zvonů na Tachovsku, jejichž materiál se pak požíval nejen pro válečné účely. Právě tato skutečnost se mnoha lidí dotkla mnohem osobněji, než vlastní úmrtí Františka Ferdinanda d'Este. Válka se tak dotkla i obcí, kam před tím nezavítala.

Zdroj: Deník / Hříbal Antonín
Vlastní archivní prostory, depozita, ukrývají v Tachově tolik materiálů, že kdyby se hřbety seřadily vedle sebe, měly by 3,6 kilometru. Průvodcem v archivu byl jeho vedoucí a záleželo tedy na tom, oč měl návštěvník zájem. „Když tu někdo byl, jdeme se podívat na ty archiválie, které ho zajímají, je-li zde někdo poprvé, ukážeme to, co je hezké, staré a zajímavé,“ poukazuje Edl s tím, že jednou takovou zajímavostí je kniha součtů ze Stříbra. V podstatě sloužila k zapisování příjmů a výdajů města a psát se začala v roce 1615. Kniha má i petlici a uzamykala se. Pisatelé v ní údaje zaznamenávali po dobu více než sta let a kniha nikdy nebyla dopsána, má zhruba čtvrtinu nepopsaných listů.

Z PÍSEMNOSTÍ PYTLÍKY

O tom, jak se s některými písemnosti nakládalo dříve, vypovídají další dokumenty, tentokrát z devatenáctého století. Popsané úřední archy z ručního papíru posloužily i poté, co ztratily svoji platnost. „Papír byl vzácný a cenný, a tak dokumenty byly dále prodány a nakonec z nich slepili pytlíky,“ ukazuje na cennost vedoucí archivu. Sáčky z popsaných dokumentů někdo svázal, pověsil a zákazníci si je odtrhávali v obchodu a plnili například ovocem či jiným zbožím. Slepené jsou nyní uloženy v okresním archivu. Jejich restaurování do původní podoby by bylo příliš nákladné a podle slov archivářů a restaurátorů téměř nemožné.

SOUČASNÉ PUBLIKACE A PŘEDNÁŠKA

Vystaveny byly také publikace současné, místních autorů, které letos vyšly na Tachovsku, jako Pověsti Plánských Chodů od Jindřicha Sahulky nebo Erotické elegie od Karla Johany a řada dalších. Zdroj: Deník / Hříbal Antonín

Okresní archiv byl otevřen veřejnosti u příležitosti Mezinárodního dne archivů, vyhlášeného Mezinárodní archivní radou a zaštítěného Českou archivní společností a téma se točilo kolem Velké války a Tachovska 1914-1918. V rámci dne otevřených dveří se konala stejnojmenná přednáška Markéty Novotné „Velká válka a Tachovsko 1914-1918“. V ní se posluchači dověděli, jak se válka dotkla obyvatel našeho okresu.

Tématu se věnuje i páteční tištěné vydání Tachovského deníku