Podle badatele Zdeňka Procházky je stavba poprvé zachycena na indikační skice z roku 1838. Dnešní podobu však zámek získal až ve druhé polovině devatenáctého století. Tehdy zřejmě také zámeček se dvorem získali své jméno související s dančí oborou. Areál dvora tvořil jakýsi vstupní objekt při bráně obory. Na starém náčrtu vidíme i dispozici někdejší zemědělské usedlosti. V ose zámku vedoucí k současné druhé brance, směřující k aleji, která poutníky dovede k ruině Gutštejna, sousedila s budovou zahrada. Protější přestavěný domek je v nákresu označen jako šafářství. Na ně navazovaly stáje. Od nich směrem k hlavní vstupní bráně stával prasečí chlév, dnešní hlavní vstup do prostor dvora kdysi tarasila rozlehlá sýpka. Namísto dnešní vilky stávala obyčejná kůlna, stodola pokračující směrem k zámku, stojí dodnes. Jen další kůlna mezi stodolou a pětibokou věžicí zanikla.
Díky archeologickému průzkumu doktorky Kamenické z plzeňského pracoviště památkového ústavu víme, že na místě stával starší opevněný poplužní dvůr již v 16. století. Archeoložka Kamenická nepochybuje, že západní část jižního křídla zámečku v sobě ukrývá renesanční zdivo. Nálezy částí kachlových kamen potvrzují sídlo někdejšího vrchnostenského úředníka. Tento dvorec zajišťoval správní funkci panství po zániku hradu Gutštejna a rovněž nesl jméno tohoto panského sídla. Sommerův popis Čech prozrazuje, že od roku 1807 byl na Daňkově chován vzácný východofríský dobytek a ušlechtilá plemena ovcí. Potřebám obory sloužila i nedaleká hájovna.
Přesná datace vzniku zámku není zcela jednoznačná. August Sedláček usuzoval, že: „čtverhranné stavení s baštou při dvoře Gutšteinském, které nyní upraveno jest, bývala dříve sýpka“. Existují i předpoklady existence zámečku o dvou místnostech, avšak bez bližšího datačního určení. Samotný Daňkov je pak dáván do souvislosti se vznikem zmíněné obory založené okolo roku 1816 s tím, že dnešní podobu získal teprve po přestavbě v roce 1879. Dochované plány na výstavbu pozoruhodného a honosného loveckého zámku navrženého francouzským architektem Verlym pro knížete Karla z Löwensteinu, včetně úpravy okolí na přírodně krajinářský zámecký park, nikdy nebyly realizovány.