Zajímavý barokní zámeček vyrostlý na základech původní středověké tvrze nalezneme téměř v centru obce Částkov na Tachovsku. Sama ves pak stojí prakticky v sousedství silnice sloužící rovněž jako dálniční přivaděč vozidel mířících z města Tachova ke hraničnímu přechodu v Rozvadově blízko hradu Přimda.

Samotná tvrz sahá svou historií před rok 1443, kdy čteme o Bohuslavu Bohušovi z Otěšic, majiteli částkovského statku. Sám zmíněný pan Bohuslav zde již zřejmě pobýval za bezpečím zdí kamenné tvrze. Ta podle všeho zůstala zachována alespoň v partiích základů stavby, zejména pokud jde o severozápadní nároží objektu. Zde zřejmě zůstaly zachovány i některé části zdiva. Budova původní tvrze měřila na délku kolem dvanácti metrů, osmi metry pak zabírala stavební plochu na šířku. Pevné zdi měřily místy až metr a půl.

Bohuslavovi potomci, kteří panství zdědili, pak zřejmě založili mladší zámek. K zásadním stavebním úpravám a přestavbě staršího objektu mělo dojít na přelomu 15. a 16. století. V případě částkovského panského sídla odborníci uvažují, že nejprve došlo k rozšíření budovy o tzv. jižní trakt a později pak přibyl také trakt východní. Výsledkem bylo patrové zámecké stavení zabírající půdorysně čtverec o hraně téměř dvaceti metrů. Sklepy jižního traktu však již zabíhaly do prostoru někdejších obranných příkopů původní tvrze. V literatuře rovněž čteme o zajímavé osmidílné hvězdicové klenbě, zdobící strop jedné z místností v jihozápadním nároží objektu. V literatuře bývá také zmiňován historický rybník, ležící v místě mezi zámečkem a částkovským kostelem sv. Anny, zdobícím místní náves.

Po pánech z Otěšic nastalo střídání držitelů panství, tak často zmiňované v případě drobnějších panských sídel, jež bývají součástí areálů někdejších hospodářských dvorů. Teprve když roku 1718 zakoupil objekt Jan Antonín Losy z Losinthalu došlo k připojení areálu se zámečkem k tachovskému panství. Poněkud nezvykle zde ovšem v roce 1763 dochází k přestavbě. Jde o poměrně neobvyklý jev, neboť sídla statků připojených k větším hospodářským celkům většinou ztrácela pro nového nabyvatele význam a byla využívána buď k ubytování správců hospodářského dvora nebo přestavěna na sýpku. Často s ohledem na starší a tudíž nepohodlné dispozice takové sídlo i zcela zaniklo nebo bylo využito jako zdroj stavebního materiálu ke zbudování nových staveb v rámci hospodářského areálu. Přesto zámek ve druhé polovině osmnáctého století prošel rozsáhlou úpravou svého vzhledu. Proměny se dočkaly nejen fasády či upravené první patro, ale také samotná střešní konstrukce objektu. Nad stěnami prostého zámku se tyčila typická mansardová střecha s původní keramickou střešní krytinou, dnes však překrytá plechem. V uvedené době zámeček prý také obklopoval udržovaný zámecký park.

Částkovský zámeček měl štěstí a přečkal nepřízně nejrůznějších dob až do současnosti. Posledním známým soukromým vlastníkem a místním podnikatelem, využívajícím objekt, byl pan Eduard Werner. V poválečných letech ovšem po období zakládání zemědělských družstev budova sloužila administrativním potřebám družstva. Koncem dvacátého století, mezi lety 1984 a 1985 byl zámek opravován, což rovněž patří mezi milé a překvapivé skutečnosti. Řada podobných staveb byla totiž obvykle využívána dokud to bylo možné a posléze opuštěna a zanechána svému osudu. V časech po sametové revoluci zámeček začal sloužit jako sídlo soukromé zemědělské společnosti. Budova zámku leží přibližně v centru obce nedaleko návsi.

David Růžička