Nejznámější český brodivý pták a posel jara pomalu mizí z naší krajiny. Zatímco ještě před deseti lety se ornitologové radovali z rostoucí populace čápů bílých, dnes poukazují na úbytek těchto bílo černých opeřenců. Příčin vidí hned několik, například ve změně krajiny. O dalších příčinách menšího počtu čápů na Tachovsku a dalších zajímavostech ohledně zvláště chráněného druhu hovořil ornitolog a ochránce přírody Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. Na Tachovsko jezdí řadu let pravidelně kroužkovat nejen čápy. Do stanice se k němu schází údaje od lidí, kteří čápi sledují.

Je možné vysledovat, kolik čápů na Tachovsku letos je?

Od roku 1997, kdy to dělám, sledujeme celkem 27 hnízd. Letos je obsazeno 10 hnízd přičemž máme zatím zjištěno 20 mláďat a 3 mláďata jsme do hnízd dodali k adopci.

O jaký jde úbytek v porovnání z předchozími lety?

Během posledních deseti let je to dlouhodobý úbytek a každý rok se to pohybuje tak nějak jako letos. Problémem je stále menší množství hnízdících párů a malé přírůstky. Máte na Tachovsku hodně historických hnízd i hnízdišť, podložek a konstrukcí, ale je málo ptáků, kteří hnízdí. Čáp dospívá ve třetím roce života a tohoto věku se dožívá čím dál méně mláďat. Problémem je jak tahová cesta, aby byla daleko a hodně nástrah, tak změna krajiny, nedostatek potravních možností, rozšiřující se zástavba, zemědělská činnost a trendy jako jsou řepka, kukuřice. Vliv na množství čápů mají i dráty elektrického vedení a v poslední době i doprava či světelné znečištění.

Jde o nějakou dlouhodobou tendenci nebo o momentální stav?

Dlouhodobě velký problém. Opravdu změna krajiny je základ úbytku čápů. Je méně ploch vhodných na sběr potravy, dálnice, všechna ta skladová centra, elektrárny, úbytek sekaných luk, pastvin, mokřadů. Všude se staví baráky na zelené louce, ptáci jsou pak uprostřed města a létají daleko za město, sem tam, kličkují mezi elektrickým vedením a podobně. Nedaří se jim u nás jako dříve a také tomu odpovídají jejich počty a počty mláďat na hnízdech.

Jak je na tom Tachovsko v rámci většího územního celku?

Oproti ostatním ještě nějaká hnízda má, ale jde to dolů a na to, co to bylo tak je to nic a jde o poslední zbytky. Podobně jako Tachovsko na tom je i Domažlicko, Klatovsko a Plzeň – jih. Celkově ale všude bída a pro srovnání třeba okres Plzeň – sever měl kolem osmi až deseti hnízd a nyní má dvě s jedním a třemi mláďaty. Podobně jsou na tom Rokycany, a v Plzni už není ani jedno obsazené hnízdo.

Ilustrační foto.

Jsou známé možné příčiny tohoto stavu?

Změna krajiny, nedostatek potravních možností a do jisté míry i počasí v době líhnutí mláďat. Buď je zima a deštivo a nebo vedro a sucho. Obojí je špatné hlavně pro mláďata. Pokud však mají čápi dobré podmínky v krajině, tak změny počasí zvládnou bez problémů. Rozhodně nechci aby to vypadalo jako že za vše může to zlé počasí, tak to není. Dále tahová cesta a zimoviště. Lov, dráty, likvidace zimovišť, stejně jako u nás. Ten tlak je na zbytek populace tak veliký, že už to začíná nezvládat!

Jak může veřejnost pomoci ve sčítání čápů?

Po Dr. Benedovi jsem převzal evidenci zpravodajů hnízd a hnízdění. Lidé, kteří s námi spolupracují, dostanou každý rok dotazník a zaznamenávají do něj údaje jako přílet, odlet, obsazení, počty mláďat a podobně. Běží to již přes 50 let, ale je čím dál větší problém sehnat spolehlivé lidi, kteří by to sledovali, zapisovali a posílali tak, jak je potřeba.

Co nemají čápi rádi?

Ohňostroje, světelné a zvukové efekty.

Na jaké zimoviště létají čápi ze západních Čech?

Nejdříve do Německa na shromaždišťě a pak směr Afrika.

_____________________________________________________________

Informátoři podávají zprávy

S každoroční pravidelností už téměř deset let podává hlášení o čápech Roman Homolka z Boru. Také on vidí na hnízdě, které pozoruje, méně čápů. „Úbytek je patrný na mláďatech. Poslední roky je na hnízdě jen jedno. Když jsem začínal pozorovat, tak jich byly tři nebo čtyři," posteskl si Homolka.

Naproti tomu do Dlouhého Újezdu se čápi posledních pět let vrací pravidelně a vyvádějí mladé. „Na hnízdě jsou vždy tak tři čtyři mláďata a je to radost je pozorovat," vyprávěla zpravodajka Anna Bláhová. „Hnízdo je hned vedle hasičárny a máme ho doslova jako na dlani. Letos mají čtyři mladé a už i létají," dodala.

Jak se stát informátorem 
a pomáhat

Je ve vašem místě obsazené hnízdo čápa bílého a chcete pomoci ornitologům při sčítání? Stačí, když dáte vědět o svém záměru do redakce Tachovského deníku, nebo na adresu: antonin.hribal@denik.cz. Rádi předáme váš kontakt. Napsat můžete také rovnou na jednu z těhto e-mailových adres: makon@desop. cz, muzeum@tachov.cz

Zajímavý úkaz lze pozorovat v těchto dnech v Zásadě na Jablonecku. Na nedaleké louce se houfují čápi bílí.

Rozeznáte v letu čápa od volavky?

Je to jednoduché. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk.

Jaké jsou důvody mizení čápů

Změna krajiny, nedostatek potravních možností a do jisté míry i výkyvy počasí v době líhnutí mláďat jsou podle odborníků příčiny úbytku čápů bílých.

Pomoci mohou i čtenáři Tachovského deníku

Tachovští ornitologové zjišťovali v letech 2011 a 2012 obsazení všech hnízdišť čápů. „Mohu tedy sdělit, že na Tachovsku je dnes 10 obsazovaných hnízd. V Chodové Plané, dvě v Plané, v Halži, Tachově, Dlouhém Újezdě, Hlinném, Lhotce, Boru a Stříbře. Kromě toho letos byl i na již déle neobsazovaném hnízdě v Karlíně u Plané alespoň občas lichý jedinec. Mezi těmito dvěmi lety nebyl podstatný rozdíl ani v počtu párů, ani v počtu vyvedených mláďat," uvedl tachovský ornitolog Pavel Řepa. Podle něj oroti osmdesátým či sedmdesátým letům počet hnízdících párů mírně poklesl. Nejen na Tachovsku, ale celostátně. V rámci západních Čech okres Tachov patřil k těm více osídleným. Důvodem je i ta skutečnost, že je zde hodně rybníků.

Veřejnost při sledování čápů bílých může pomoci ohlášením obsazeného hnízda, zvláště na lokalitách mimo výše uvedené známé. „Jakékoli zprávy o hnízdech a činnosti na nich jsou vítány," sdělil ornitolog Řepa.

Čápi bílí sice přivykli sousedství lidské činnosti, ale podle odborníků je nejvíce ohrožují úbytek mokřin a vysušování krajiny. „Dále také herbicidy na lukách a vůbec veškeré chemické vlivy v krajině. Ddůležité pro život a přežití čápů je situace v jejich zimovištích a po cestě z nich," doplnil Řepa.

_________________________________________________

Ilustrační fotoProč se říká, že děti nosí čáp

V minulosti, a často ještě dnes, se našim nejmladším říkalo, že děti přináší čáp. Kde se ale vzalo toto podivné tvrzení ?V našich končinách se začalo používat jako povídačka pro malé děti. Čáp je dost velký na to, aby dítě unesl, navíc se zdržuje v blízkosti lidských obydlí. Malí zvědavci byli tedy alespoň na nějaký čas ochotni tohle vysvětlení přijmout, protože se jim to zdálo ne nemožné. Proč ale zrovna čáp a ne nějaký jiný velký pták?

I to má svůj důvod. Tato pověra totiž není původem česká. Své kořeny má v Německu, Holandsku a Skandinávii. Podle tamnějších tradic duše nenarozených dětí přebývají v hlubokých močálech a bažinách a odtud potom přicházejí ke svým rodičům. Čápi často hledají potravu právě v těchto nedostupných místech, navíc se vzorně starají o své potomstvo a většinou se po zimě vracejí na stejné místo. A tak se mezi lidmi začalo říkat, že by to mohli být právě čápi, kteří by ty duše nenarozených mohli rodičům přinášet.