„Je to velice nebezpečná infekční nemoc. Tento pán chodí po chodbě, po zahradě, která je veřejná, chytá se zábradlí. Jsem z toho zděšena, zajímal by mne důvod, proč tento nemocný člověk vůbec může být ubytován v domově pro seniory," napsala čtenářka.

Podle jejího názoru mohou být ostatní obyvatelé zařízení, či jejich rodinní příslušníci, kteří chodí na návštěvy, potažmo personál, v ohrožení. „Jak je možné, že byl pán umístěn sem, kde je v kontaktu s tolika lidmi? Myslím si, že by se to nemělo zamést pod koberec," míní Ungrová.

Vedení Centra sociálních služeb Tachov, které Domov pro seniory spravuje, ale ústy ředitele Lukáše Bardona uklidňuje. „Pokud někdo z našich seniorů má žloutenku, může se jednat výhradně a pouze o chronickou formu žloutenky, to znamená, že nemá tu akutní. Protože pokud by ji měl, tak musí být hospitalizovaný v nemocnici," uvedl Bardon s tím, že pokud lékaři posoudí, že pacient je doléčený, může jít do domácího ošetřování nebo do uvedeného zařízení. „Skutečně jeden z našich seniorů má určitou formu chronické virové hepatitidy, ale jedná se o chronickou formu a ten člověk je způsobilý k tomu, aby byl přijat do našeho zařízení. Má veškeré lékařské testy a vyšetření," uvedl dále ředitel.

Na podobné případy myslí i hygienické předpisy. V domovech pro seniory a vůbec v podobných zařízeních může být umístěn člověk s chronickým onemocněním. Deníku to potvrdil Petr Pazdiora z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Plzni. „S akutním onemocněním do domova v Tachově určitě nikdo umístěn nebyl. Je to infekční onemocnění a to patří na infekční oddělení do nemocnice. Žádný ústav neumístí pacienta s akutním onemocněním tohoto typu," uvedl.

Zákon o sociálních službách podle ředitele Centra sociálních služeb Tachov Lukáše Bardona přímo říká, že poskytnutí pobytu se vylučuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. „To ale není tento případ," komentuje Bardon.

Dále zákon neumožňuje umístění, pokud osoba není schopna pobytu z důvodu akutní infekční nemoci. „Opět tento senior toto nařízení nesplňuje. Takže naší povinností je, pokud senior žádost o pobyt v našem zařízení dá, ho ze zákona přijmout. Pokud bychom ho nepřijali a uvedli zdůvodnění, že má chronickou virovou hepatitidu, porušili bychom zákon, vyhlášku, která ukládá určité povinnosti," uvedl ředitel.

Senior k žádosti o pobyt v ústavu přikládá i vyjádření svého ošetřujícího lékaře. „Tuto žádost posuzuje naše smluvní lékařka, která je kompetentní a kvalifikovaná, aby posoudila, zdali zdravotní stav té osoby je takový, aby mohl být přijat," popsal proces přijetí Bardon.

„Takže my jsme o tom věděli již předtím, než k nám senior přišel, že má chronickou virovou hepatitidu, posoudili jsme to ze všech hledisek a seniora jsme do zařízení přijali. Měli jsme z toho sami obavu, situaci jsme řešili, konzultovali, dotazovali se i na hygieně, abychom zabezpečili všechny záležitosti, které mají být," popsal ředitel.

Ten obavy uvedené v dopise chápe. „Ale je u něj personál, který ví, jakým způsobem má s tím člověkem zacházet, jak má k němu přistupovat, ošetřovat jej, jak má uklízet, zacházet s nádobím, prádlem a tak dále. Máme zpracované provozní řády, které schvaluje hygiena, tam jsou obsažena opatření tak, aby se předcházelo nákazám. Není to nic, co by mělo jakýmkoliv způsobem ohrožovat naše seniory a jejich rodinné příslušníky," dodal s tím, že je spousta lidí, které můžeme denně potkávat a ani o nich třeba nevíme, že jsou přenašeči. „V tomto případě o chronickém onemocnění víme a můžeme přijmout konkrétní individuální opatření," uzavřel Bardon.