„Upřímně o tom vůbec nic nevím. Víc než rok jsem tam nebyl," řekl Deníku starosta Kočova Miroslav Pešek. Poklidit toto místo by nebylo ze strany zástupců Kočova nic zvláštního. Kusy kostela smíchané s odpadky od kolemjdoucích kazily vzhled jinak romanticky působícího místa.

Jak lze nalézt na mapách Katastrálního úřadu, ruinu i s přilehlou částí lesa stále vlastní firma se zahraničním kapitálem a sídlem v Kočově. Ale na rozdíl od minulých let se v místě již nepovalují odpadky a opadávající kousky zdiva.

Vše je uklizeno a celý objekt je obehnán červenou páskou a cedulemi upozorňující na zákaz vstupu kvůli možnosti úrazu. Jak se podařilo Deníku zjistit, ohledně péče o kostel se vedlo delší soudní líčení, po kterém bylo firmě dáno, že musí celý prostor zajistit.

„Takto to funguje všude. Vlastník, kterému patří nějaká památka, má povinnost se o ní starat a řádně jí zajistit," vysvětlila pracovnice odboru památkové péče Městského úřadu Tachov Ilona Dědová, která dále promluvila i o osudu celé monumentální zříceniny.

„Sice mi nejsou zcela jasné plány majitele, ale je jasné, že kostel se žádné zásadní renovace nedočká. Důležité ale je, aby o něj bylo alespoň postaráno tak, jako je v dnešních dnech."

Její slova potvrzuje i žádost o sejmutí památkové ochrany z kostela. Ta byla podána i minulý rok, kdy se objevil zmiňovaný inzerát. Bohužel s majitelem, který by poodhalil plány s celým prostorem, popřípadě s jeho zástupcem, se spojit nepovedlo.

Nutno zmínit, že pohnutý osud potkal zbytky kostela svatého Jana Křtitele již před všemi možnými soudními tahanicemi a změnami majitelů. Paradoxně za to mohl akt, který budovu nejvíce proslavil.

A to sice jeho působení v pohádce Zdeňka Trošky Z pekla štěstí 2. V roce 2000, kdy se zbytek stavby proměnil na pekelnou sluj, již byl zahrnut do památkové ochrany. Je logické, že stavba nacházející se v ochraně památkového ústavu, i když je v sebehorším stavu, nemůže být jen tak ze dne na den takto vyzdobena. Navíc, jak uvádí dostupné informace, vlivem maleb imitujících peklo nenávratně zmizely i poslední zbytky původních barokních maleb.

Tato záležitost je ale záhada i pro samotný odbor památkové péče. „V tu dobu jsem zrovna na odboru nepůsobila. Těžko říct, jestli došlo k nějaké slovní domluvě, nebo filmařský tým udělal výmalbu na černo. Každopádně v archívu žádný záznam o povolení není. A upřímně, když bych zde v tu dobu byla, snažila bych se o jiné řešení. Určitě méně násilné," sdělila Dědová.

Jak vlivem těchto úprav, tak vlivem nedostatku péče a přírody se začíná historie této stavby uzavírat.

Více k tématu v sobotním tištěném Tachovském deníku