Co si vybavíte, když se řekne Tachovsko?
Pro mě je samozřejmě Tachovsko domov. Já jsem tady rád, mám tu spoustu známých, přátel, příjemné prostředí.

Jaké je Vaše nejoblíbenější místo v regionu?
V Tachově bydlím, mám to tu rád, takže určitě Tachov. A Lom u Tachova, odkud pocházím.

Kdo je váš životní vzor?
Mohl bych vyjmenovat x vzorů z různých oborů. Ale taťka mne přivedl k fotbalu, dal mi do života tu správnou zarputilost, a je to tedy můj největší životní vzor.

Jaký jste byl student?
Já jsem na gymnáziu trochu proplouval. Když už mi teklo do bot, tak jsem se začal učit, jinak jsem vždycky proplouval. Na základce jsem měl dobrý prospěch, na střední už to bylo horší. Mohlo to být lepší, ale asi jsem se tomu nevěnoval tolik, co bych měl.

Kde jste potkal svoji životní partnerku?
My jsme se potkali poprvé v práci.

Kde jinde než tady, byste chtěl žít?
Maximálně v Plzni. Do Prahy by se mi nechtělo, to už je na mě dost velké město. A do Plzně tak jedině proto, že tam mám spoustu známých a kamarádů. Ale mně se líbí v Tachově, jsem tady rád.

Máte nějaké motto, kterým se v životě řídíte?
Já jich mám několik. Ale ty hlavní… Přesně, jak se zpívá v jedné písničce - když nemůžeš, tak přidej víc. A co tě nezabije, to tě posílí. Všechno zlé je pro něco dobré. Je to pravdivé. Většinou vždycky, když jsem si myslel, že už nemůže být hůře, tak když se člověk snaží na něčem pracovat, zjistí, že nic není zadarmo. Pokud si někdo myslí, že dosáhne něčeho jen tak, že mu to někdo dá, to třeba ve sportu neplatí. Cílevědomost je tam důležitá. To si málokdo uvědomuje.

Proč čtete Tachovský deník?
Jsou v něm seriózní zprávy a je to regionální tisk, kde se dozvím, co se děje v místě, kde žiju.