Oboje je však logické: Jak pokuta pro bývalého prezidenta, tak ostřejší pravidla pro ostatní.

Oboje je však logické, jen to mělo být asi ještě přísnější.

Vlád uzavřela lanovky a vleky, omezila možnosti pro „pracovní turisty“ a „home officy“ v apartmánu nad rozzářenou sjezdovkou. To, že se lidé nemají setkávat v rámci širší rodiny, je však spíše jakési doporučení. Pohyb nebyl omezen ani jinak.

Vláda se poučila z chyb a konečně jedná rozumně: Nic neotevírat, naopak zpřísnit

Tady se asi dalo uvažovat o tom, co se osvědčilo v řadě civilizovaných zemí v nejkritičtější době: Zákaz pohybu mezi regiony. Omezení okruhu, v jakém můžete jít na vycházku. Někde to bylo pár kilometrů, jinde jen pět set metrů. Pořád platí to, nač vláda až dosud neslyšela: Lepší přísnější zákazy, pokud pozastaví infekci, než zoufalý marasmus neustálého zavírání a otevírání.

Naopak je dobře, že nebyla dál omezena odvětví ekonomiky, která fungují. Je potřeba najít úzkou stezku mezi dalšími tisíci mrtvých a ožebračením země.

Zpátky k protestujícímu občanu Klausovi. Nechť své názory hlásá z každého nároží, v každém médiu, které mu poskytne prostor. Pokuta deset tisíc korun je však naprosto směšná, pokud jde o bohatého a vlivného člověka, který nabádá druhé, aby porušovali zákon. Podobné ničemnosti (ano, jsou to ničemnosti, to slovo volím záměrně) by měly být pokutovány drasticky.