Tomáš Prouza 
je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Analytici ten propad budou hodnotit v procentech HDP či inflace, což se řadě lidí může zdát vzdálené a nesrozumitelné. Dovolte tedy překlad: vládní pomoc ve stylu "pomalu a pozdě" bude znamenat, že o práci přijde výrazně více lidí, než je nutné.
 
To, co nás i celou Evropu potkalo, se dá přirovnat k hromadné havárii na dálnici s těžkými následky. V takové situaci by měl být postup jasný – okamžitě řešit nejtěžší případy, zastavit tepenné krvácení, zbytek řešit později. Česká vláda místo záchrany životů řeší budoucí rekonvalescenci zraněných a na zástavu tepenného krvácení českých firem nabízí jen náplast.

Dva rychlé příklady: vláda se neustále chlubí tím, jak připravila záruky na půjčky firmám. To je sice hezké, ale půjčku si vezmete, jen pokud víte, že vaše firma přežije. Navíc ty peníze přijdou kdo ví kdy. Místo půjček firmy v nejpostiženějších sektorech jako jsou restaurace, hotely, ze dne na den zavřené obchody nebo výrobci autodílů, na kterých stojí velká část české ekonomiky, potřebovaly, aby stát jednoduše řekl: všechny volné peníze dejte svým zaměstnancům, aby si udrželi práci.

Stát může s výběrem daní nebo sociálního pojištění pár měsíců počkat, máme přece ty nejzdravější veřejné finance v Evropě, jak pořád slýcháme.

Ale firmy čekat nemohou – buďto dají peníze svým zaměstnancům a lidé si udrží práci, nebo si ty peníze vezme stát a lidé o práci přijdou. Tak jednoduché to je.

Druhý příklad se týká navrhované pomoci s výplatou mezd, tzv. kurzarbeitu. Když jsem poprvé minulý týden četl vládní návrh, byl to jeden šok za druhým. Vláda sice pošle část peněz na mzdy, ale podnikatel musí zaplatit sociální a zdravotní pojištění. Jinými slovy – stát se bude chlubit, že zaměstnavateli na výplaty poslal 100 Kč, ale 34 Kč si rovnou vezme zpátky! Šokovalo mne také to, že se plná podpora bude vztahovat jen na mzdy do zhruba 29 000 Kč.

Opět přeložím – vláda sice už dva roky mluví o tom, jak chce modernizovat Českou republiku, ale pomoc nabízí jen pro udržení těch nejméně placených míst v průmyslových montovnách, zatímco na lékaře v zavřených lázních nebo programátory úspěšných českých firem v podstatě kašle. Třetí velký šok? Pokud jste třeba svou restauraci zavřeli, máte nárok na pomoc státu. Ale pokud se už 14 dní snažíte prodat aspoň pár jídel denně a aspoň trochu se tak starat sami o sebe, na pomoc zapomeňte.

Sečteno a podtrženo – ve srovnání s jinými zeměmi vláda dělá na záchranu práce svých občanů mnohem méně, než by mohla, zato to dělá mnohem složitěji. Neustále vyhlašuje nové a nové programy, ve kterých se nevyzná už možná ani ona sama. O řadě z nich se navíc ani nedozvíte, protože místo jednoho centrálního informačního místa vláda zřejmě vyhlásila soutěž o to, kolik nových webů ke koronaviru jednotlivé úřady vytvoří.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník