Kliknutím zvětšíte„Děláme vše pro to, abychom otevřeli nejpozději poslední červnový víkend. Už teď jsou lidé na mlýn hodně zvědaví. Jen za poslední víkend jsme jich tady napočítali tři stovky. Dovnitř ale ještě nesmí,“ řekl Jiří Chvojka, předseda místního spolku Větrák.
„Během dvou týdnů bychom měli mít hotové všechny mlynářské technologie. Poté začneme testovat, jak vše funguje,“ upřesnil. Plně funkční mlýn vyrostl na kopci Třešňovka. Bude přístupný veřejnosti. Součástí prohlídky bude i ukázka mletí. "Tento týden jsme usadili mlýnské kameny s mechanikou, dělali jsme výtah na obilí. Ještě budeme dolaďovat řemenové převody a další specifické detaily," přiblížil Jiří Chvojka aktuální stav prací.
Původní větrný mlýn ze 40. let 19. století stál nad obcí do roku 1968. Stavba je vysoká 11,2 metru a mlýn bude pohánět vrtule o průměru téměř 16 metrů. "Jelikož se jedná o plně funkční mlýn, technologické prvky jsou velmi náročně výrobně i finančně," konstatoval předseda spolku Větrák.
"Lidé se budou moct podívat dovnitř, proto ho stavíme. Pro Borovnici to bude veliké oživení," dodal Chvojka. Vedle mlýna vyroste v pozdějších měsících také přístřešek, pod kterým bude vystavená historická zemědělská technika.
Mnohaleté úsilí o obnovu mlýna
Základní technologie s hlavním trámovím, hřídelemi či vrtulí dodali stavbě sekerníci Mikyška a synové z Kojetína na Sedlčansku, specialisté na vodní mlýny. František Mikyška, který je držitelem titulu Nositel tradice lidových řemesel, je autorem vodního kola Velkopřevorského mlýna v Praze na Čertovce, největšího v Evropě.
Obci Borovnice výrazně pomohl s financováním Královéhradecký kraj, který poskytl na stavbu větrného mlýna 1,5 milionu korun. Celkové náklady se pohybují kolem 3 milionů.
Spolek Větrák s obcí usiluje o obnovu mlýna 16 let. Dlouho byly problémem peníze. Stavbaři proto v roce 2009 nejprve vybudovali základy, v roce 2011 vzniklo opodál parkoviště za 600 000 korun a hlavní trámoví bylo postaveno v roce 2018 na jaře.
Svého času stálo nad Borovnicí pět větrných mlýnů a další u okolních obcí. Do 20. století se dochoval jediný Haklův mlýn, jehož replika vzniká. Byl to poslední větrný mlýn německého typu v Čechách. Stavba se pomocí oje otáčela podle svislé osy proti směru větru. V provozu byl ještě krátce po druhé světové válce, než byl v roce 1946 majitel Augustin Hackel s dalšími místními sudetskými Němci odsunut. Borovnice byla do konce války převážně německá.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
