Navíc právě v současném období března dochází u nás poměrně pravidelně ke vpádům studeného vzduchu od severu, který přináší nepříjemné přeháňky. Nechybějí ani vpády studeného vzduchu z kontinentu. Dohromady je toto období někdy označováno jako březnová zima; ta prý se někdy může protáhnout až do jara.

Když čáp letí od moře

Ano, k prvním viditelným poslům jara patří táhnoucí ptáci, mezi nimi hraje prim především čáp. Ovšem nikde není řečeno, že by tu čáp už musel být, zatím pouze putuje od moře: „Na svatýho Zahoře plave led do moře, čáp letí vod moře, naštovka (vlaštovka) přes moře, žába hubu votevře.“ Ví se také, že žežule, která v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro. Přílet stěhovavých ptáků byl každoročně pokynem rolníkovi, aby začal orat - hryzalo srdce toho, kdo neměl potahů.

My se v letošním čase kolem Řehoře (12. 3.), kdy řada aktivit včetně výletů vzala spíše za své, opatrně porozhlédneme po obloze i po naší přírodě. Kdo zakloní hlavu a podívá se k obloze, určitě si i bez nápovědy všimne její letošní změny k lepšímu - totiž bez pavouka kondenzačních par letadel je letos obloha nad jiné modřejší. Je to radost pro oči, zadostiučinění pro čistotu ovzduší a moře voňavého vzduchu pro ptáky nahoře i pro lidi na zemi. Nevadí, že si nemůžeme být jisti, zda je na Řehoře den s nocí v jedné míře. Tato astronomická pranostika platívala za juliánského kalendáře, kdy jarní rovnodennost připadala na dny kolem desátého března; letos jaro přichází 20. března.

O vytloukání ledu na Mži

Také v přírodě jsou už pod znamením předjaří k vidění pozitivní náznaky, ale ještě není nic definitivního. Dle málo známé chodské pranostiky Řehoř vytlouká ledy z lesa, ty se dlouho drží v našich potočních a říčních údolích, hlavně v kaňonu Mže. Za těchto dob pukání a odnosu ledu se v zákrutách našich vodotečí hromadí ledové bariéry, které přehradí cestu vodě a mnohde se stávají příčinou dramatických situací. Kmeny olší při březích bývají od ostrých ker ledu odřené až na lýko, menší lávky stržené či na neobvyklých místech apod.

Mimořádná situace panuje v některých údolních chatařských osadách. Stačí si připomenout třeba Mži u Josefovy Hutě pod Pavlovicemi, od Černého Mlýna k Vížce i u Ošelína, kde některý rok ledové kry znepřístupní příjezdovou cestu mezi chatami, někomu se nastěhují i na střechu či do dřevníku. A co se dřeva na otop týče, zvýšená hladina vody po proudu odnese vše, co unese. Tak v závěru Máchova údolí pod Milíkovem předjarní voda pravidelně navrší takové množství dřeva, že slouží zdejším chatařům až do konce sezony.

Je-li čisto na dvorku, tak i v krajině?

Již od nepaměti je měsíc březen označován jako měsíc počátku polních prací, postupujícího jarního úklidu na dvorcích domácích i firemních, v sadech i zahradách. Totéž si zaslouží i okolí našich sídel a volná krajina vůbec, za humny i podél cest, ba i v lese je co uklízet. Chcete-li příklady, prohlédněte si plastová okna u cesty pod bývalými plynárnami v Tachově, hromadu směsného odpadu v lese u Maršových Chodů, pneumatiky od traktorů pod Křínovem nebo plastový odpad tu i onde v silničních příkopech.

Smysl pro pořádek dá příklad ostatním, navíc prospěje svému tělu i krajině Tachovska, a v nové turistické sezoně bude čím se pochlubit. Dík za každou sebranou petku i kelímek!

Pavel Nový