Ano, přátelé víkendových vycházek, zima se ještě nevzdává, ba nás někdy drží pevně za límcem i pod nohama. Zdá se, že zimního laškování ještě nebylo dost a nadcházející únor se o to postará. V únoru je ještě nutné počítat s výraznými mrazy - netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem. V této pranostice znamená roh začátek měsíce a ocas jeho konec, dohromady to celé značí zimu jako řemen. O svaté Veronice (4. 2.) bývá ještě sanice.

Měsíc nebezpečný a záludný

Náš turista si může vychutnat křupající únorové víkendy v přírodě za městem či na běžkách někde v Českém lese, když pověstná zimoviska v Alpách i za přeshraničními humny jsou mu zapovězena. Ale nevadí, již Karel Čapek upozorňuje, že únor je doba nejistá a nebezpečná, co ohrožuje přírodu kolem a také nás povícero způsoby. Jednou rukou nám lahodí, druhou nám luská pod nosem, a v horách pak shazuje na lyžaře laviny. Ve dne loudí na keřích pupence, a v noci je pak spálí, taková je pravda.

Jisté je, že únor, tento nejkratší měsíc, záprtek mezi měsíci, měsíc nedonošený, někdy přestupný a vůbec nesolidní, vyniká nad jiné svými potměšilými záludnostmi; mějme se před ním na pozoru, o ledu pod nohama ani nemluvě. Na rozdíl od školních prázdnin nám ostatním přináší povětšinou starosti, co se stavu silnic, zásob paliva, rampouchů na okapech i dalších zimních povyražení týče. Někdy nezbývá než sedět doma a čekat, až se počasí venku polepší. Prostě únor moří nejen úhor, ale i lidi, s tím nic nenaděláme.

Dorota bývá na sníh bohatá

Zdá se, že závěr ledna i počátek února vynahrazují nám naše pochyby o zdárném průběhu letošní zimy a činí tak říkajíc natvrdo. Ovšem tak tomu má být, protože právě prožíváme vrcholné období zimy a únorové pranostiky jen potvrzují další trvání současného rázu počasí. Tak svatá Agáta (5. 2.) bývá na sníh bohatá. Stejně tak i dnešní svatá Dorota, která ráda stromy sněhem vometá. Někdy ale na Dorotu rádo teče do botu. Zítra přijde svatý Radko - na polích bude mít hladko.

Čas masopustu, letos proti gustu

Ano, již nyní máme čas masopustu, nic proti tradici i gustu, ovšem doba je letos náročná a patrně nám mnoho radovánek nedovolí. Pod názvem masopust rozumíme období od Tří králů (6. 1.) až do počátku postní doby a jeho termín se určuje dle data Velikonoc. Průměrným datem tohoto pohyblivého svátku je 20. únor. Letos připadne masopustní úterý na 16. 2., po něm přichází Popeleční středa a s ní půst.

Masopust, doba různých veselic, tanečních zábav a průvodů, má řadu lidových názvů jako ostatky, fašank či končiny, také bláznivé dny. Se slzou v oku můžeme vzpomínat na minulé ročníky masopustních akcí v končinách tachovských, kdy sály od Tachova přes Studánku, Dlouhý Újezd, Maršovy Chody atd. doslova praskaly ve švech a radost byla často až do rána. Snad příště.

Kudy kam u Tachova?

Střídmější ráz letošního února je jako stvořený na víkendové vycházky a rodinné výšlapy do bližšího okolí města Tachova. Budeme-li mít alespoň trošičku štěstí, bude nás doprovázet již sílící únorové slunce, které prokreslí pohlednou zimní krajinu kolem města. Ta se může pochlubit pěknou přírodou, historicky zajímavými místy i nepřehlédnutelnými kulturními památkami.

Kde začít s prohlídkou? Historie města dýchá na návštěvníka třeba v Hradební uličce, také z expozice na zámku či z exponátů Muzea Českého lesa. Ze středověkého jádra města Tachova lze se poté vydat za okruh městských hradeb a věží, a to západní branou za zámkem na vycházkovou trasu proti toku řeky Mže.

Kolem Husmannova mlýna či souběžnou trasou při tachovských sportovištích míříme dále Agláino údolím ke Světcům. Tam vede i nová relaxační cesta pod vrchem Vysoká, na kterém upoutá historický památník, rozhledna i sjezdový svah pro zimní kratochvíle. Kdo dojde v únorovém čase do nedalekých Světců, potěší se zdejšími pozoruhodnostmi v čele s opravenou monumentální jízdárnou, co v zimě připomíná skleněný skvost. Takže příjemné únorové vykročení do jednoho z památných koutů na humnech Tachova.

Pavel Nový