I dvojice v přírodě musí být opatrné, meze jsou někdy hrubě studené, jindy už plné mravenců, a krom výstrah na počasí a koronavirus zaznamenali jsme už i obavy z klíšťat a bodavého hmyzu.

O problematické povaze měsíce května dobře vědí naši zahrádkáři, opět po roce ronící slzy nad zmařenými sazenicemi na záhonech i hnědými květy na stromech; také předpisově roztroušení turisté ještě nemají vyhráno na cestách naší krajinou, která je nyní poseta spoustami pylu, o závod už kvete řepka a tak výletník pěší, na kole i po výjezdu autem může se vrátit z výletu celý do žluta. A to zdaleka není vše - nahlédnutím do kalendáře zjišťujeme, že náročné období květnových ledových mužů je na spadnutí.

Květnová zahradní trápení

Pro nástup vegetace i opravdové zahrádkářské a turistické sezóny jsou ovšem zapotřebí dny slunné a hlavně teplé. I když se venkovní vegetace snaží, dlouhá a neurčitá zima její snahu hodně přibrzdila, navíc náladový duben s ranními mrazy (že by už zmrzlíci?) natropil hodně škod; od pomrzlých květů meruněk a třešní, přes vymrzlé studně po aleje krtčích pyramid na trávníku. Snad druhá květnová dekáda napraví naše zahradní trápení a dodá i nám energii pro pracovní aktivitu, navíc odpočinku bylo v minulých týdnech všeobecně až dost. Ostatně tu a tam vrčící sekačky za ploty jsou neklamným znamením, že člověk, stroj a příroda pracují vší silou, o pampeliškách ani nemluvě.

Pan Serboni pálí stromy i sazenice

Kdo z nás by o známých ledových mužích, tj. Pankráci, Serváci a Bonifáci (12.-14.5.), neslyšel. Stáří pranostik o nich kupodivu není velké, stoletý kalendář z půli 19. stol uvádí pouze rčení, že před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří. Kompletně uvádí zmrzlíky teprve F. L.

Čelakovský r. 1852 - Pan Serboni pálí stromy. K tomu píše, že je to spíše školní přísloví z prvních tří slabik svatých, kterých se bojí zahradníci, anoť přicházejí tehdáž obyčejně chladné noci, které kvetoucímu stromoví škodny bývají. Tak varuje i příbuzná pranostika - Pankrác, Servác a Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci. Po nich přichází 15. května Žofie, která je kuchařkou ledových mužů. Žofie vína upije, také políčka často zalije. Ale její déšť švestky ubije, pokud na stromech ještě nějaké jsou.

O původu ledových mužů

Záhada jarních mrazíků trápila hospodáře, učence i zahradníky, o jejich původu existovaly nejrůznější domněnky. Jedni považovali za jejich zdroj meteorické roje mezi Sluncem a Zemí, další zmiňovali rozpouštění ledovců a plutí ledových ker hluboko na jih; ve středověku býval jako viník označován Měsíc. První vyslovil tzv. ledovou teorii v r. 1836 známý německý meteorolog H. W. Dove, který studoval taková období v roce, kdy se opakovaně dostaví určitý ráz počasí. Mezi ně patří i ledoví muži, kteří jsou dle současných znalostí způsobeni jednak vpády studeného vzduchu od severu, tak také ochlazováním pevniny za jasných a bezvětrných nocí. Za těchto podmínek se často vytváří teplotní inverze, zvláště nebezpečná v kotlinových polohách, a sadaři i zahrádkáři mají potom slzy v očích, a po úrodě.

Mělo by trochu hodně zapršet

O lapálii jarních přízemních mrazíků netřeba pochybovat, otázkou letos je, kolikrát už nás nenáviděné mrazíky počastovaly a který bude ten poslední. Někomu už zmrzly sazenice zeleniny i ve skleníku, jiní topili ve kvetoucích zahradách a sadech broskvím a mirabelkám, ale to se ještě uvidí, bude-li co. Nezbývá, než se tam nahoře přimluvit za to, abychom už definitivně měli letos nejen předčasné ledové muže za sebou. Poté už můžeme zahrádkám léčit šrámy ze zrádných ranních pohrom.

Jaká škoda, že po jedné kalamitě přicházívá v posledních létech i další, a to v podobě nízkých srážek a dlouhodobého sucha. Jestli v máji neprší - červen to dovrší. Ano, májové vlažičky je tak poskrovnu, že by se jeden uběhal s konví i hadicí. Nezbývá, než přát nám všem na zahrádkách už jen samé radosti - snad pilné ruce a další dny vše doženou - májová kapka platí nad dukát … Pavel Nový