Letos připadá neděle velikonoční čili Hod boží velikonoční na 4. dubna, předchází mu Bílá sobota, Velký pátek a Zelený čtvrtek. Prší-li na Bílou sobotu, bude žíznivý rok a urodí se málo třešní. V pondělí pak přijde čas tradičních pochůzek a taškařic, souvisejících s omlazovací kúrou u něžného pohlaví. Vzhledem k velkému rozptylu epidemických opatření a nařízení je však třeba tento rok přistupovat k velikonočním praktikám s určitou opatrností. Ostatně ani pranostiky si nejsou jisté, bude-li počasí teplé, či naopak. Některé pranostiky jsou i pověrčivé.
Nestálý duben čili apríl
Ostatně i nastupující měsíc duben je nestálý, ba až bláznivý, což souvisí s latinským aprilis čili otvírat, ve smyslu jarního otvírání přírody. Jak známo, dubnové počasí nemůže být jiné než aprílové. Je to prý čas, na kterém si nelze zakládat, což ostatně tvrdí i úsloví okolních národů. Kupř. Poláci vysvětlují nestálost dubna tím, že se v něm stýká zima s létem a obě roční doby zápasí, kdo s koho. Němci zase říkají: Nevěř žádnému počasí v dubnu - apríl si stejně troubí, jak chce.
Latinský spis Karla Staršího ze Žerotína z roku 1588 pak sděluje: "Co říká o dubnu lidové přísloví, nestálostí svou i měsíc tento dosvědčil, že pravdou jest. Bylo totiž nutno snášet proměnlivé počasí… Obzvláště však tento měsíc skrze drsnější větry škodlivý byl, které bez ustání takřka vanouce, stav povětří nejistým a pochybným nám učinily. K tomu deště časté a mrazy ranní plodům též nemálo uškodily". A nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
Povětrnost na Hod boží velikonoční
Je tudíž patrné, že co do povětrnosti nemá náš víkendový výšlapník ani pondělní koledník zdaleka vyhráno. Díky zrádné povaze měsíce dubna i náladovosti opačného pohlaví, se občas stane, že se počasí ani exekuce v tyto sváteční dny jaksi nevyvede. Prší-li o Hodu, bude v létě nouze o vodu. Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání. Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude; to potom může koledník lehce uklouznout. Také vítr, který od velikonoc po Ducha panuje, drží se po celý rok.
Zato hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni. Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají. Další pranostika říká, že déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potravy. Aprílem zavání průpovídka, že je-li na velikonoce jasno, bude laciné máslo. To už raději věřme doporučení, že když se ozve v dubnu hrom, chyťme si kámen nebo strom.
close
info
Zdroj: Pavel Nový, Tachovsko
zoom_in
Velikonoce nad přehradou Lučina.
S proutky i pomlázkou
Jisté je, že o velikonočním víkendu dějí se v krajině i člověku věci nad jiné zajímavé, související s našimi tradicemi a zvyky. Hezké počasí o velikonocích určitě ocení všichni, kdo pospíchají do přírody, aby si někde u potoka opatřili vrbové pruty a z nich upletli pamihodu, také dynovačku či mrskut. Zato hastrman se rmoutí, že mu řežete proutí.
Právě je nejvyšší čas nabarvit a ozdobit vejce, nezapomenout ani na tradiční pečivo v podobě beránka či mazance. A až přijde ke slovu přelétavá turistika velikonoční spočívající v naplnění jarní omlazovací kúry u něžného pohlaví, stane se odměnou za nachozené kilometry a jiné náročné okolnosti košíček plný kraslic, i přehršel veselých či jinak příjemných zážitků, co si my chlapci a děvčata budeme nalhávat. Jak okolnosti velí, velikonoční čas přišel, buď z toho každý vesel.
Sváteční chození naší přírodou
Kdo se před hravou turistikou velikonoční vydá na rozcvičku do stále zelenější jarní přírody se zázraky prvních květů, určitě nebude litovat. Bůh buď milostiv prvním křehkým květinám i turistům, cvakajícím zuby na tvrdých stezkách. Není divu, že jarní výletníci mají odjakživa špatné zkušenosti s počasím a zahrádkáři ještě o řádnou porci větší. Přesto jedni i druzí rok co rok zahajují a vítají jaro, což dává svědectví o neumořitelném, až zázračném optimismu lidského rodu. Kdo chce kam, pomozme mu tam, jen zmrzlý skřivan u cesty je varujícím vykřičníkem.
A pokud se někdo chce zahřát nad míru už nyní, potom doporučujeme veselé pobíhání s pomlázkou tu i onde při plnění tradičních povinností svátků jara a hromadění kraslic i dalších naturálií českých. Až se pomlázka začepejří, poženem se do dveří – dáme-li se do toho, budem šlehat kdekoho!
Pavel Nový
