Jeden má co dělat, aby v kalupu ranního nákupu poznal zahaleného dobrého známého, ostatně on má problémy stejné. Kdo navíc v souladu s doporučeními mění pravidelně domácí látkové roušky, stává se pro spoluobčany personou takřka anonymní.

O povaze dubnového počasí

Ano, čas je nestálý a je známo, že ani dubnové počasí nemůže být jiné, tudíž je především povahy aprílové. Určitě nejlépe charakterizuje bláznivé aprílové počasí pranostika z druhé půli 19. století, že v tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protož tak stále proměnitelné povětří, že sotva v celém roku takové se nalézá. Přetržité dubnové počasí raduje se jednou z náhlého ochlazení a prudkého větru, podruhé zas z velké průzračnosti vzduchu, ale také z rychlých změn kupovité oblačnosti. Přeháňky rozličné povahy střídají se s náhlými obdobími vyjasnění a již poměrně intenzivním slunečním svitem. Nestálost počasí souvisí s tím, že duben je měsícem s nejnižším průměrem tlaku vzduchu z celého roku.

Aprílové tápání v pranostikách

Pranostik ke čtvrtému měsíci je přehršel a dobře vystihují rozmanitost jeho počasí. V dubnu čas a panský kvas. Jak říkají Němci, nevěř žádnému počasí v dubnu - apríl si stejně troubí, jak chce. Poláci zase vysvětlují nestálost dubnového počasí tím, že se v tomto měsíci stýká zima s létem a obě roční doby zápasí, kdo s koho. Prší-li na 1. dubna,bývá mokrý máj.

Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň i též hojnost ovoce. Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. Jak se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.

Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší; sníh dubnový jako mrva pohnojí. Prší-li na 1.dubna, bývá mokrý máj. Pakli mokrý a zimavý

duben, jest úroda na víno. Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde. Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. Je-li ovšem duben pěkný, bude květen ještě lepší; duben časy mění a obdaří violů zemi.V tento čas má už být u nás po zimě, ovšem v končinách Českého lesa a jeho podhůří je jistější zachovávat určitou opatrnost, a nejásat předem, abychom se nesetkali s aprílem a jeho následky třeba na silnici, v sadu nebo na zahrádce.

Dubnové zahrádkaření dle Čapka

Jak praví klasik, duben je nesporně ten pravý a požehnaný měsíc zahrádkářův. Ať si jdou do háje milenci se svým velebením máje; v máji stromy a květiny jenom kvetou, ale v dubnu vyrážejí ! Vězte že toto klíčení a rašení je největším divem přírody , a víc už o nich neprozradíme; to nelze vylíčit, jako nelze slovy líčit polibky a několik málo jiných věcí. O zahrádkářově dubnu proto netřeba diskutovat, ten se musí zažít.

Všechny ty křehké puky, pupence a klíčky, co se derou ze země, mají však své nepřátele. Patří k nim zmíněné bláznivé počasí, pozdní mrazíky a jarní sucho, hlavním škůdcem bývá ale sám zahrádkář. Po pravdě řečeno přichází až nápadně často, že když v dobré vůli šlápneme do záhonku, abychom vypleli neřáda pampelišku, křupne nám to pod nohou; to jak narazíme třeba na podzemní puk lilie nebo úpolínu. V takovou chvíli ustrneme hrůzou a hanbou a považujeme se za netvora, pod jehož kopyty ani tráva neroste.

Píli na zahrádce a štěstí v životě

Ani když s nekonečnou opatrností kypříme v záhonku půdu, nemáme vyhráno - na stopro rozsekneme motyčkou rašící cibulku, či rozdrtíme pohorkou nakvétající primulku. Prostě nic není zadarmo a až léta praxe nás naučí nás surové jistotě pravého zahradníka, co šlape kam bůh dá a přece nic nezašlápne.

Takže hodně zahrádkářského aprílového úsilí, a štěstí v životě i na rabátkách na víkendových zahrádkách. Je třeba vyměnit jarní korona-fyzický půst za účelnou osobní aktivitu, která časem přinese užitek i hodně krásy kolem - vždyť nový boj o tvář zahrádek roku 2020 již bezpochyby započal …

Pavel Nový