Co bylo, to bylo, dnes ale již vstupujeme do druhého kalendářního měsíce roku, který by nám mohl a měl vynahradit dosavadní nedostatek zimních radovánek. Je třeba, aby únor dostál své pověsti a nic nám nedaroval, vždyť je z klimatologického hlediska posledním měsícem zimy. Co se jeho českého názvu týče, pochází od slova „nořit“ – v tomto měsíci se zpravidla led noří, láme a puká, pokud ovšem nějaký na našich vodách je. Bývaly i zimy, ve kterých jsme si únorových oblev užili do sytosti, to když třeba v Černošíně zaplavila voda závod Kozak, či pokud se kry a ledové bariéry vršily do neuvěřitelné výše na řece mezi Vížkou a Ošelínem, či v Máchově údolí pod Milíkovem; jinde zase vody odnášely hranice dřeva u chat i lávky přes potoky.
KDYŽ ÚNOR HONÍ MRAKY
Je třeba podotknout, že i únor může přinést výrazné mrazy a sněhové spousty, i když jejich návštěvy nebývají každoroční. Únor bílý, pole sílí. Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem. Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží. Když záhy taje, dlouho neroztaje. Kdyby měl únor tu moc,nechal by v krávě zmrznout tele.V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med. A nebude-li mít únor povahu zimního měsíce, zaskočí za něj březen.
Když únor vodu spustí, březen ji zahustí; a když honí únor mraky, staví březen sněhuláky. Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima. V únoru když skřivan zpívá, brzy se pod nosem slívá – velká zima potom bývá. Teplý únor znamená studené jaro a teplé léto. Únorová voda – pro pole škoda, protože srážky odtečou rychle a bez užitku.
NA HROMNICE O HODINU VÍCE
Bezesporu jsou významným dnem únorových pranostik Hromnice (2.2.) Na Hromnice zima s létem potkala se; když na ně mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Na Hromnice vezmi dvě kabanice, čili staré kabáty z houně. Tmavé Hromnice, sedláka radost – na ně má raději vlka ve chlévě i ženu na marách, než slunce. Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak je jasný den, očekávej druhou. S jistotou nyní platí známá astronomická pranostika, která říká, že den na Hromnice má už o hodinu více.
Další únorové dny přinášejí poněkud šalamounská rčení. Na svatého Blažeje (3.2.) prý slunce ještě nehřeje; ale kamínek už se ohřeje. Na Blažeje pije skřivan z koleje, což by letos bylo už možné. Jiné pranostiky k počátku února ale připomínají dostatek čerstvého sněhu. O svaté Veronice (4.2.) bývá ještě sanice; o den později svatá Agáta, na sníh ještě bohatá. Konečně svatá Dorota (6.2.) stromy sněhem vometá. Jindy už o Dorotě uschne košile na plotě.
VÍKENDOVÝ VÝŠLAP ZA STŘÍBREM
My se na počátku měsíce února vydáme na příjemnou východně od města Stříbra, její počátek může vést od Hornického skanzenu cyklotrasou 37 podél pravého břehu řeky Mže. ještě se ohlédneme za siluetou stříbrských městských zdí, co je již hřeje sílící únorové slunce, a poté už míříme dolů údolím, na jehož horním svahu míří stejným směrem stuha železniční trati.
Zdejší pohlednou říční krajinu dotváří přírodní skalky a porosty kolem města; zanedlouho vidíme naproti ústí potoka z Petrského údolí, pomístně i paseky po smrkových lesích, zdecimovaných kůrovcem. Už jednou byly lesní svahy kolem Stříbra holé,to když byla pro potřebu zdejších dolů a jejich výdřevy vykácena zdejší borovice.
O VRANOVU I PŘEHRADĚ
Brzy již přicházíme k nedaleké vsi Vranov, rozeseté nad terénní hranou do údolí v závěru Hracholuské přehrady. První zmínky o Vranovu (Wranowa) jsou z r. 1231, kdy zakoupil ves klášter v nedalekých Kladrubech. Později vlastnili části vsi drobní zemané, koncem 15. stol. získalo ves město Stříbro. V r. 1935 měla obec 35 domů a přes 150 obyvatel; statistika z r. 1991 uvádí 28 domů a 85 obyvatel, hojně se zde zabydlel chatařský živel, novostavby jsou i ve vsi.
Jak dále píše průvodce, v místech dnešního čp. 17 patrně stával zemanský dvorec; na sevřené návsi vidíme malou šestibokou kapli. Turistům, chatařům i letním rekreantům slouží v obci pohostinství a obchod se smíšeným zbožím, dole u přehrady pak kemping.
U řeky pod vsí stával tzv. Facka Mlýn a nad ním nad řekou záhadná věž, stržená v r. 1890. Pohledem na rozlehlé pláže při obou březích přehrady loučíme se s koutem vranovským – snad v létě bude už údolní nádrž plnější a na jejích březích o hodně veseleji.

Pavel Nový