Tím končí zima, noci se budou dále zkracovat a dny prodlužovat, a Slunce bude šplhat stále výše, přitom jeho paprsky budou nabírat na síle. Vlastní jaro meteorologické dostaví se k nám většinou o něco později, někdy koncem března. Tehdy přichází nad evropskou pevninu převládající proudění od západu a na nebeské báni začíná jarní čas v plném lesku - zkrátka je na co se těšit.

Čapí i jiná očekávání

Blížící se jaro netřeba sledovat dle dat v kalendáři, stačí se zaměřit na škálu lidových povětrnostních pořekadel. Méně známé rčení z Chodska tvrdí, že svatý Řehoř (12.3.) vytlouká ledy z lesa - letos zatím mnoho práce neměl. Na Řehoře den s nocí v jedné míře. Většina pranostik si ovšem všímá jednoho výrazného posla jara, totiž čápa. Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. Na Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře. Polské pořekadlo zase říká, že když na Josefa (19.3.) přiletěl čáp, nebudou už mrazy.

Většina z nás patrně ještě letos čápa nezahlédla, ale to lze napravit, pokud se vydáme na víkendovou vycházku do města Plané a jejího okolí - zdejší krajina rybníků, šťavnatých luk i bývalých komínů cihelen má pro čápy stále své, každoročně opakované kouzlo. Škoda jen, že těch cihlových komínů s čapí osádkou bývalo ve městě i u Karlína o dost více. Co naplat, zatím si můžeme prohlédnout pohledné plánské náměstí, či zahlédnout první jarní květy v olšině na úpatí zámeckého parku v Plané, také si připomenout zajímavé historické údaje a turistické trasy kol města. Pak, až přijdou dny nadmíru teplé, navštívit pod zbytky městských hradeb Hornické muzeum a jeho štolu. A co se ptactva týče, ještě připomínáme, že 20.3. je Světový den vrabců, také oni se na jaro více než těší.

Planá a Plánsko včera i dnes

Ano, tvář města Plané i jejího přírodního okolí je vcelku vlídná, území se rozkládá ve sníženině Tachovské brázdy, která je ve své západní části ohraničena Českým lesem, východně pak vyvýšenou Tepelskou plošinou, kterou prorážejí zalesněná údolí potoků. Podél vodotečí kolem Plané se kdysi točila kola vodních mlýnů, hamrů a pil, při Hamerském potoce a Tiché pod Brodem stávaly vysoké pece i vodní elektrárny, viz heslo Hanika v průvodci. Celý plánský revír je stále hrdý na své bohaté hornické tradice, od Lazurové hory ke stříbrným štolám u Michalových Hor. Právě v plánské mincovně se kdysi razily slavné anenské tolary. Nedávná novější hornická kapitola Plánska souvisí s těžbou uranové rudy, samotná práce a fortel horníků zasloužily si uznání v čase plánských Šliků, i ve druhé půli 20. století.

Přírodní trasy do okolí

Známo je, že krajina a historie Plánska mají řadu společných rysů s východněji položeným Bezdružickem, se kterým utvářelo Plánsko v minulosti i společný okres. Navíc, jak uvádí Historicko-turistický průvodce č. 17 po Plánsku a Tachovsku, v Plané je pohřbeno bezhlavé tělo Jáchyma Ondřeje Šlika, zatímco při staroměstské exekuci přišel o hlavu i další český pán, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - tahle osudová podobnost se nezdá být náhodná, a určitě se vepsala do charakteru obou sousedících končin. Plánské panství patřívalo k největším v kraji, bývalo však občas hodně zpustošeno a zatíženo dluhy.

Po prohlídce Plané a pěkných městských domů a dalších památek na náměstí, lze při východním okraji města dojít na Bohušovu horu; v místě dnešní vyhlídkové věže prý kdysi stávala dřevěná šibenice. Poté pokračovat kolem Křížence a vrchu Homole do kaňonu Kosího potoka, kde zelená značka vede dál do údolí k náhonu bývalého Českého mlýna, ke granodioritovému výčnělku Čertovky a poté směrem k Vlčí hoře pod Třebelí. Pozor, i tady se nedávné vichřice podepsaly na stavu zdejších smrkových porostů, proto opatrně obcházejme vývraty a polomy, i plochy s aktuální těžbou dřeva. Směrem západním od Plané můžeme se vydat do krajiny rybníků pod kostelem a zdravotnickým zařízením Svatá Anna. Ve zdejší ptačí rezervaci připomínají se

nyní mnohé hlasy opeřenců; možná už nám nad hlavou proletí i náš první letošní čáp …

Pavel Nový