Příjemné počasí probouzí týden po týdnu naši přírodu, ovšem zatím jeden neví, co bude následovat - zda nezvratný nástup jara, či tvrdý úder času vpravdě zimního. Pokud se pranostik pro tuto část února týče, nemáme příliš na výběr. Většina rčení především upozorňuje na možnost výrazných mrazů. Tak o svatém Řehoři II.(13.2.) mrazy přituhnou a vše moří. Přijít nyní má tzv. pozdní zima, tedy vedlejší vrchol zimy kolem poloviny února, provázená mrazivým počasím. Ovšem výjimky potvrzují pravidlo, a možná už se samy stávají pravidlem.

KDYŽ ZAMRZALA I KOLA MLÝNŮ

O svatém Valentinu (14.2.) zamrzala kdysi i kola mlýnů, takové bývaly zimy v minulosti. Na tohoto světce prý zima sílit počíná. Jak kruté bývaly kdysi zimy, připomíná ve svých pamětech rychtář Vavák z Milčic - tak r.1795 byla tak tuhá a sněžná zima, že všecko sníh zapadal a vítr zafoukal, ani žádný forman si cestou jet netroufal. Pro mnoho sněhu a velkou zimu přicházelo tenkrát málo lidu do chrámů Páně, neboť nemohly se k tomu užít sáně. Mlynáři skrz tu tvrdotu nemohli nikde mlíti, chudí lidé bez forotu nemohli tak chleba míti.

V mládí si člověk lehce poradí se vším, stejně tak i s nerozhodným únorovým počasím. Letitou pranostiku o zamrzajícím kole mlýna může si ověřit třeba vycházkou od tachovského zámku k nedalekému Husmanovu mlýnu. Jeho nový vlastník tu provedl někdy před půlí 17. stol. přestavbu, kterou připomíná deska ve štítu se znakem a letopočtem 1645. Mlýnské zařízení mělo dvě kola, dnes má jedno rekonstruované; namísto jeho vrzání tu častěji zaslechneme uvnitř budovy zpívající mládí Tachovského dětského sboru - to by se asi Husman divil.

VALENTÍNEK - LÁSKY TATÍNEK

Mrazivý únor je dle letitých zkušeností uznávaným předpokladem normálního průběhu počasí v dalších časech, které bude letos vyhlížet netrpělivě člověk i příroda. Platit totiž také má, že o svaté Juliáně (16.2.) má už hospodář připravit vůz a schovat sáně. Poté, o Šimoně (18.2.), schází sníh ze stráně, to se týká hlavně jižních svahů, vystavených slunci.

O únorovém víkendu potěší i další výšlap do plenéru, související s novodobější valentinskou tradicí, totiž se Svátkem zamilovaných. Ten se odvíjí od ctnostného a moudrého Valentina, který působil za císaře Claudia II., a podle pověsti potají oddával zamilované římské páry, rovněž vyléčil zrak zamilované dívky. Jeho dobré skutky, jak jinak, zůstaly však nepochopeny, a byl r. 296 n.l. popraven; od jeho posledních slov „Od tvého Valentína“ vznikla posléze tradice posílání zamilovaných přání a obdarovávání lásek.

ÚNORA ČAS KOL NÁDRŽE LUČINA

Uchopena obchodními řetězci, stává se nová valentinská tradice v českých končinách stále výraznější. Nezbývá než doufat, že nejen v půli února nebude o zamilované dvojice na víkendových vycházkách nouze - ostatně stačí se tu a tam projít po našich parcích i alejích kolem měst, či po příměstských vycházkových trasách do volné přírody. Západně od Tachova lze zamířit přes Světce do malebného údolí k Liškárně a dále pak do končin kolem přehradní nádrže Lučina, mnozí sem o víkendu směřují i se svými čtyřnohými miláčky. Od přehradní nádrže pak přes Mýto jít po zelené zpátky k městu.

Zdejší krajina ještě v půli února sama neví, zda dále odpočívat se zimou v podobě poprašku sněhu na severních stráních ke Studánce a Písařovým Vescům, nebo se připojit ke stále sílícímu klokotu ptactva nad hlavou, i v závěru přehrady pod Dolní Výšinou a Oborou. Nezbývá, než vnímat všechny zdejší znaky předjaří a těšit se, co přinesou víkendy příští. A že již tu a tam raší zelená tráva, do stříbra pučí kočičky na jívách a květy lýkovce u Liškárny nabíhají do barvy, lze konstatovat, že i tady je svatý Valentínek lásky i nadcházejícího jara tatínek.

Pavel Nový