Nadané dítě je potřeba chápat. Kromě pochopení je také důležitá znalost toho, co takové dítě potřebuje, aby se mohlo rozvíjet. A to je zásadní. Během nedávného on-line semináře, který pořádala Místní akční skupina Český les, to uvedla pedagožka Monika Stehlíková, která se již patnáct let věnuje práci s nadanými dětmi.

Sama často hasí problémy, které vznikají u dětí většinou na druhém stupni z toho, že tam nedošlo k včasnému pochopení nadání. Nejčastěji pak do poradny přichází chlapec, který nějakým způsobem vyrušuje a jsou s ním potíže. Jde tam s problémy a náhodou se zjistí, že je vlastně nadaný.

„S nadáním je spojena spousta stereotypů a omylů ve společnosti,“ upozornila Stehlíková. Nadaný žák se například jeví jako nepozorný, pokud dostává úkoly, kde nemůže uplatnit svou výbavu. Málokdy je se sebou také spokojen, má o sobě často pochybnosti.

Stehlíková vysvětlila, že nadání a inteligence se zjišťuje komplexním vyšetřením, jehož součástí jsou i testy inteligence, celková psychologická diagnostika. Inteligence může být jedna z indicií, ale není mezi nimi rovnítko. Testy inteligence neodhalují nadání, část úloh je dělána na rychlost a nadané děti spíše potřebují čas na přemýšlení.

Mezi jejich silné stránky patří přemýšlivost, originalita, tvořivost či invence. Mezi ty slabé naopak rychlost, a tu je třeba trénovat. Nikdy to však nebude silná stránka. Nadání je v odborném slova smyslu spojení nadprůměrné schopnosti a tvořivosti. Člověk je odlišný ve své neuropsychologii i neurofyziologii.

Nadaní žáci jsou též citliví jedinci, intenzivně vnímají emoce, mají smysl pro spravedlnost a rovnost. Často je u nich pozorován asynchronní vývoj - nejdříve se vyvíjí jejich intelekt v oblasti nadání, kdežto psychomotoricky jsou třeba rok až dva pozadu. Emočně jsou pak přibližně na úrovni svého věku. Nadaní žáci jsou též podle Stehlíkové nevyzpytatelní. Reagují tady a teď, neumí si úlohy zjednodušit a přemýšlejí v souvislostech. Nejvíce jim pomůžeme tím, že je pochopíme.

Eliška Heidlerová
hlavní manažer projektu MAP II.