O lestkovské židovské komunitě se předpokládá, že žila v obci dříve než jsou první doložené písemné zmínky.  Dle nich se zde Židé usídlili v rámci poslední vlny migrace počátkem 18. století a jejich pobyt trval do 2. světové války, kdy byli donuceni z důvodu nacistické rasové ideologie své domovy opustit. Nicméně židovská čtvrť je ve vsi dosud patrná, přestože škola a mikve (očistné lázně) se nedochovala stejně jako dřevěná synagoga, která zde údajně též stála. Zajímavostí je, že na některých náhrobcích je Lestkov zmíněn jako město. Pohřbívání na židovských hřbitovech má svoje pravidla.  Náhrobek musí být vždy na východ a za ním je pohřbeno tělo nohami k náhrobku.  V kamenné desce  jsou vytesány pouze kladné vlastnosti zemřelého.

Oproti nedochované dřevěné synagoze v Lestkově se Kořen dodnes pyšní původní zděnou. Nalézt ji lze hned při vstupu do obce směrem od vesničky Stan vpravo. Dnes jsou již její krásné klenby zazděné, zato původní sluneční hodiny jsou na fasádě stále znát. Synagogy v dobách dřívějších sloužily také jako školy, dějiště veřejných jednání a samozřejmě jako modlitebny. V roce 1850 žilo ve vsi v 83 domácnostech 405 obyvatel. Bylo zde 57 obytných domů. Ač se to zdá neuvěřitelné, ve vsi existoval pivovar, papírna, dva moučné mlýny. Práce dost zde měli také dva klempíři, dva kováři, pekař, sklenář, řemenář, dva ševci, truhlář a dokonce osm obchodníků. Obec tak byla plně soběstačná, nebylo třeba nikam dojíždět za nákupy. Dodnes je zde znát pozůstatek hlavní obchodní třídy. V malé vsi lze vidět i kapli sv. Jana Nepomuckého či budovu bývalého zámku. 

Příspěvek zaslala Monika Šavlová, velice jí děkujeme.